11/07/2022
Fotkami odhaľuje tajomstvá Bratislavy
Štefanova tvář možná mnohým není známa, pokud bychom vám však ukázali některou z fotografií, které byla pořízena, jsme si jisti, že byste autora odhalili, jeho rukopis je specifický. Za profilem @beautifulbratislava na Instagramu je právník a bývalý úspěšný reprezentant Slovenska v šermu Štefan Cipár, který se ve volném čase věnuje focení a vyhledávání zajímavostí o jeho rodném městě - Bratislavě. Nahlédněte s námi do tajemství budov, kolem kterých možná denně chodíte, ale nevíte, jaké krásy ukrývají.

Štefan je vnukem akademického malíře Miroslava Cipára, jeho babička byla turistickou průvodkyní po Bratislavě. Zajímavý mix genů se projevil také v jeho životě. "K umění jsem vždy inklinoval. Chtěl jsem jít na střední uměleckou školu, ale právě děda mi řekl, abych šel na gymnázium. A když budu chtít, můžu jít umění studovat i později, co se ale nestalo. No já jsem spokojen s tím, jak to je."
Štefan má jako právník flexibilní pracovní dobu, a tak si umí najít čas na focení i během pracovního dne. A možná i díky babičce tak miluje své rodné město. "Od dětství jsem poslouchal příběhy a pověsti, které se vážou ke známým či neznámým místům v Bratislavě. Má i spoustu podkladů, které občas najde a posune mi. Asi jsem byl ovlivněn i tímto."

Typický „fotorukopis“

První fotoaparát měl v rukou ještě jako dítě. "Někdy po roce 2000 jsem si pořídil digitální zrcadlovku. Pak přišly mobily, a když narostla popularita mého instagramového účtu, měl jsem pocit, že by si zasloužil větší kvalitu, tak jsem si opět koupil i nějaký "normální" fotoaparát. Aktuálně jich mám tři - dva digitální a jeden na kinofilm. Ale fotím i na mobil. Technika jde maximálně dopředu, někdy mi fotky z mobilu vypálí lépe než z fotoaparátu. Umělá inteligence v mobilech je často rychlejší a lepší než já s manuálním nastavením fotoaparátu,“ říká Štefan.
Fotky na profilu @beatifulbratislava jsou jiné než typické záběry Bratislavy, jaké znají turisté. Jsou foceny z netradičních úhlů, zaměřené na detaily, kterých si možná jiní nevšímají. I tím jsou jedinečné. „Tu „turistickou“ Bratislavu ukázalo mnoho lidí a já jsem nepociťoval potřebu to nějak komentovat svými fotkami. Zaměřuji se spíše na místa méně známá, o kterých si myslím, že jsou stejně hezká, možná i krásnější. A snažím se jich takto dostat víc do povědomí lidí.“

Kromě focení budov se Štefan zaměřuje také na interiéry opuštěných a často nedostupných staveb. Díky jeho fotografiím s ním jeho sledovatelé navštívili Lázně Grӧssling, komplex RTVS v Mlýnské dolině (bývalé prostory STV a dříve ČST), Iuventu, vojenskou ubytovnu Hvězda, tzv.. Kukuřici či Istropolis. \"Když mě něco zaujme, vrátím se, snažím se dostat dovnitř, a dozvědět se více. Teď je to už jednoduché vzhledem k množství sledovatelů, dostanu se téměř všude. Bratislava je malé město, a to propojení se vždy nějaké najde. Ze začátku jsem psal, volal oficiální cestou, ale v podstatě jsem se nesetkal s odmítnutím. Některá vybavení trvali Štěpán, který je velmi vděčný i za tipy na lokality či výhledy od svých sledovatelů.

Příběhy starých budov

Je rád, když ho při focení po budovách doprovází služebně nejstarší zaměstnanci. Díky nim se dozví spousta zajímavostí, které pak zprostředkuje spolu s fotkami na Instagramu. Vzpomínkami a zajímavými fakty jej však často doplňují i ​​samotní fanoušci. Věděli jste například, že v bazénu v Iuventu si zaplavala i Nicole Kidman? A že z jeho okraje se na ni díval George Clooney? Natáčel se zde totiž film Peacemaker (1997). Nebo, že stejná podlaha, jaká je v bratislavské Lékárně u Salvátoru, byla i na slavné lodi Titanic?

Právě tato dlažba odstartovala spolupráci Štěpána Cipára a historičky Julie Itin, která zanedlouho vyvrcholí první knihou. \"Když Julie identifikovala mnou nafocenou podlahu v lékárně, a napsala mi, bylo to naše první virtuální setkání. Později jsme šli spolu fotit bytový komplex Avion, a oslovila mě, abych nafotil její knihu, kterou měla v plánu psát - o interiérech a příbězích bratislavských domů, rodinách a architektech ale na jaře 2023 by měla vyjít ve vydavatelství Černé díry naše společná kniha o obkladech a dlažbách. Vešly jsme do ní asi 120 adres a přibližně 140 – 150 vzorů,“ říká Štefan Cipár.

Díky častému cestování je rád, když je doma

Lásku k rodnému městu podpořilo i časté cestování. Již zmiňovanému šermu se Štefan začal věnovat na základní škole, v 15 začal s reprezentací Slovenska a aktivně se mu věnoval asi 10 let. Poslední roky trénoval žáky ve svém mateřském klubu, kde stále působí. Pandemie koronaviru však způsobila, že s trénováním přestal a zatím se k němu nevrátil. Šerm mu přinesl do života manželku, také velmi úspěšnou reprezentantku, ale také hodně cestování. \"Dost jsme spolu s manželkou procestovali. Jediný kontinent, kde jsme nebyli spolu je Austrálie, tam byla beze mě. Jinak jsme byli všude - Severní i Jižní Amerika, Rusko, Čína, Blízký východ. Viděli jsme toho hodně. Často jsme cestovali, proto nám vždy byla Bratislava vzácná. do Bělehradu, neboť má rád jugoslávskou architekturu. "S manželkou se zase rádi vracíme do Paříže. Procházíme se okrajovými čtvrtěmi, studentskými ulicemi, botanickými zahradami a malými muzei, kam chodí jen domácí... Takové ulice vyhledáváme a jsou nám blízké."
Věděl jsem, že Bratislava je pěkná, ale po letech za objektivem mám pocit, že je ještě krásnější.

Podobné čtvrtě má rád iv Bratislavě. Čas tráví v širším centru, na Palisádách, má rád Horský park, Devín i Prezidentskou zahradu. Pokud by turisté chtěli zažít Bratislavu jako lokální obyvatelé, doporučuje jim zdržet se zde déle než jeden den. \"Ať přijdou na Palisády, koupí si knížku v knihkupectví Artforum, kávu ve Sväg to go, ať se projdou přes kopec a dají si oběd ve Funusu. To jsou takové ty mimoturistické trasy, ale jsou typické, a vidět na nich ten aktuální městský folklór. Tak, jak to město vypadá.

Plné disky fotek

Díky zálibě ve focení se Štefan dostane na mnohá místa, potká zajímavé lidi, vyslechne si spoustu příběhů, ale má i obrovskou zásobu fotografií. \"Mám několik paměťových médií, externích disků a paměťových karet. Snažím se je uklízet, abych v nich měl přehled, ale naštěstí, se dnes už dá snadno vyhledávat pomocí dat, ulic, různých hesel ... No a někdy, když něco hledám, se do fotek zadívám, zůstanu u nich déle a vzpomínám.
V brzké době přinese na svém Instagramu příběh Hotelu Bôrik, kam se většina z nás asi také nedostane. \"Je to dobrá architektura, je tam hodně umění, takže odtamtud budou opravdu pěkné fotky. Měl jsem tam dva termíny, fotil jsem půl dne a pak mě doprovázel člověk, který tam pracuje od roku 1985. Ten si opravdu hodně pamatuje, všechno mi poukazoval. Kromě toho mám dohodnuto i další focení, ale víc neřeknu, \"než se nafotí.\" A my se už teď těšíme na nové fotopříběhy míst, která jsou nám blízká i vzdálená zároveň.
11/07/2022