Jakkoli se jako muži můžeme tvářit, že neřešíme, co mají jiní na sobě, dobře padnoucí oblek je něco, čeho si člověk všimne přes celou místnost. Nejde o konkrétní tabulkové detaily jako rukáv končící přesně na zápěstní kosti nebo sako končící mezi hány na palci, ale spíše o to, jak se člověk v takovém obleku cítí, a jak působí na své okolí.
Mnoha dokáže takový pocit navodit konfekční oblek bez jakýchkoli úprav, ale stejně velká je skupina lidí, kterým konfekční velikosti prostě nesedí. Je to logické, firmy se snaží zasáhnout co největší cílovku, čili se zprůměruje šířka ramen/pasu/boků a délka rukou, nohou a torza a vyrobí se něco, čemu říkáme „konfekční velikost“. Právě z tohoto důvodu ti RTW (ready to wear – oblečení, které tě už čeká v prodejně) nemusí stoprocentně sedět. Pro mě osobně je například návštěva krejčího při koupi nového saka přímo nutnost.
Rady, jak se připravit na první návštěvu krejčího najdete také v tomto článku .
Samotné přebírání finálního obleku byla pak, alespoň pro mě, malá slavnost. Těžko se to popisuje, když nechci vyznívat pateticky z kusu oblečení, ale i když jsem měl pár konfekčních obleků upravovaných krejčím, tohle byl první kus oděvu, který byl opravdu šitý jen pro mě. Ten pocit, který jsem popisoval v úvodu, jsem zažíval v první osobě a bylo obtížné se neusmívat celou cestu domů.
A už jen pro ten pocit se to vyplatí.
Jednou z možností, jak mít u obleku plnou kontrolu nad tím, co mám na sobě, jak mi to sedí a jaké to má detaily, je made to measure nebo šití na míru.Tuto možnost zpravidla využívají dva typy lidí – někdo, kdo chce něco speciálního (ať už na konkrétní příležitost nebo si jednoduše dopřát něco víc) a pak lidé, kterým konfekční velikosti nesedí a jsou „nuceni“ dávat si šít na míru. Krásné na tom je, že výsledný produkt spojuje obě tyto touhy. Nedávno jsem měl možnost si tímto procesem v salonu šití na míru v Alain Delon projít, takže ho zkusím co nejlépe sesumarizovat pro všechny, kteří stále zvažují, zda si na to troufnout.
Představa začíná ve tvé hlavě
Šití obleku na míru nezačíná v obchodě, ale v hlavě kupujícího. Jeho krása spočívá v tom, že nezná kompromis. Manžety, chlopně („klopy“), knoflíky, kapsy, vše si umím vyladit do posledního detailu. Proto je dobré mít v hlavě jako tak utříděné, k čemu oblek chci používat, a to z několika důvodů:
Prvním důvodem je výběr látky , ze které bude oblek ušit. Můžeš dostat otázky jako, zda „budeš v obleku celý den“, případně „ve kterém ročním období ho plánuješ nosit“. První napoví, jaké složení látky by pro tebe bylo nejlepší (malá příměs umělých vláken pomůže vlně proti mačkavosti), druhá zase, jak těžkou látku bys měl člověk vybírat. Čistá vlna o váze kolem 210 – 270 g/m je ideální na léto, kolem 300 – 350 g/m je celoroční a cokoli těžšího už je v teplejších měsících spíše na přítěž.
Já jsem v tom mém (280 g/m) absolvoval červencovou svatbu, kdy jsem ho nedal dolů od poledního obřadu až do 3 ráno. A možná io něco déle, ale ve 3:00 končí mé vzpomínky.
Tip: ptej se, jestli ti k vybranému vzorku neumí v prodejně ukázat hotový oblek z podobné látky. Vzorky jsou relativně malé a výsledný produkt může být mírně tmavší/světlejší než tvá očekávání.Druhý důvod, který je podle mě ještě důležitější než výběr látky, jsou detaily .
Chci klasický oblek nebo dvouřadý (britský) styl? Pokud klasický, tak konzervativní dva knoflíky, nebo méně formální jeden? S vestou nebo bez?
Kapsy vnitřní nebo našité? Rovné nebo pod sklonem? Chlopne širší nebo užší? Peak nebo notch?
S tímto ti umí skvěle pomoci katalog úprav, který jsem v Alain Delon dostal do rukou a společně jsme ho přecházeli krok po kroku. I kdybych ničemu nerozuměl, vizualizace a doprovodný komentář by mě navedly správným směrem.
Dobrý nápad je donést si fotky konkrétních obleků/outfitů, které ti někde padly do oka a předebatovat, jestli umíte vymyslet něco podobného.
Zkouška prvního obleku na míru je zážitek
Když už víš, jak má finální produkt vypadat, hodíš na sebe „zkoušecí“ oblek, zapíšete tělesné míry a čekají tě nejdéle dva týdny ve tvém životě. Čekání na telefonát oznamující ti, že tvůj oblek je připraven ke zkoušce.
Na zkoušce na sebe oblékneš skoro hotový oblek, na kterém ladíš úpravy a odstraňuješ jakékoli nedostatky. Mně se např. celou dobu zkoušky něco nezdálo na tom, jak se kalhoty ohýbaly těsně nad botou, ale nedokázal jsem to přesně verbalizovat. Nikdy by mě bez pomoci nenapadlo, zúžit je o 0,5 cm z vnější strany pod kolenem, což se nakonec prokázalo jako řešení mého problému. Jeden z nejhmatatelnějších důvodů, proč se svěřit do rukou profesionálů.
Následně se s oblekem ještě jednou rozloučíš (pro jistotu ještě nemá našité knoflíky, abys v něm náhodou nechtěl odejít) a krejčí na něm zapracuje poslední změny. Pokud jsi jako já, smutek začneš zahánět tím, že se zadíváš do výkladu s kravatami a začneš plánovat, kterou si k obleku přikoupíš.
