Terezie Feňovčíková: Písmeny a čísly kóduji své oděvy

Terezie Feňovčíková je již na slovenské módní scéně známá svou tvorbou pánské módy, ale její modely si často kupují i ​​ženy. V roce 2021 vyhrála naši soutěž pro designéry a spolutvořila kolekci Jaro/léto 2022, na které pracovala souběžně s tvorbou vlastní kolekce f5 Prodigious. Mohla si tak porovnat práci na konfekční módě a tvorbu designérské kolekce. Jak tvoří, co ji inspiruje, jak kóduje názvy svých kolekcí a modelů, a co ze stáže u nás hned zužitkovala ve své kolekci se dozvíte v rozhovoru. Kdy jsi zjistila, že móda je cesta, kterou se chceš ve svém životě vydat? Bavila tě už od malička? Pro panenky jsem sice nešila, ale už jako malá jsem si kreslila módní deníčky, postavičky s celým outfitem, doplňky, účesem... Když jsem se rozhodovala pro střední školu, chtěla jsem jít cestou toho, co mě baví. Začala jsem se připravovat na oděvní design, modelářství a návrhářství. Chtěla jsem se věnovat něčemu kreativnímu, uměleckému, ale v uchopitelném rázu. V odborném vzdělávání si pokračovala na VŠVU. Splnilo toto studium oděvního designu tvá očekávání? Přesun ze střední na vysokou nebyl až tak snadný. Na VŠVU jsem se dostala až na třetí pokus, mezitím jsem chodila na Univerzitu Komenského, konkrétně na obor výtvarná výchova. Když se na to dívám zpětně, bylo správné, že to přijetí nebylo automatické. V určitých věcech jsem potřebovala více dospět, mně osobně to prospělo a určitě to prospělo i mému následnému studiu na VŠVU. Měla jsem to štěstí, že během studia jsem se setkala s opravdu kvalifikovanými odborníky. Já jsem ten typ, který chce studium opravdu využít nejvíc, jak se dá. Navštěvovat všechny přednášky, využít jejich potenciálu. Doposud z nich čerpám. To, jak nás učili kreativně přemýšlet je vlastně gro toho, jak přemýšlím já teď při své tvorbě. Jako každá škola, ani tato nebyla dokonalá, ale já jsem toho názoru, že pokud ti něco ve škole chybí, musíš si to najít někde jinde.

Kdy jsi založila svou značku Freier? Jak vznikla? Po škole, diplomové kolekci, jsem si dala tak kratší pauzu, přišly nějaké spolupráce v módě, kterým jsem se chtěla věnovat, ale jelikož nedopadli podle mých představ a tužeb, rozhodla jsem se vrátit k mému prvnímu nápadu – vlastní značce. Jelikož jsem už měla vybudovaný nějaký začátek mého rukopisu, rozhodla jsem se věnovat tomu naplno. Zhruba tedy rok po škole jsem zakládala značku freier. Předcházelo tomu ale i období strategické, které trvalo několik měsíců - pro koho je značka určena, co za ní stojí, z čeho vychází, co chci přinášet. Na Instagramu tě najdeme jako freier.o210 – co to symbolizuje? Vybrat název pro moji značku byl pro mě asi nejsložitější z celého toho strategického přemýšlení. Zvolila jsem si cestu pánské módy, resp. s náznakem pánské módy, nedávalo mi smysl pojmenovat značku podle vlastního jména. Musela jsem tedy najít vhodnou alternativu. Procházela jsem si různá slova, z čehož by to mohlo vycházet, až jsem došla ke slovu „frajer“ a jeho etymologickému původu. Vychází z němčiny, takže jsem tomu ponechala ten německý základ – freier, s tím, že se čte „frajer“. Zkratku o210 používám na sociálních sítích a odkazuje na to, o čem ta značka je – o oděvech. Je to v podstatě zakódované slovní spojení. Deset, anglicky ten, a když zaměníme číslo 2 do psané podoby, ale přehodíme písmenka ze dvou na „dev“ a přidáme „o“, vznikne nám „ten oděv“. Trochu komplikované, ale pro mě to má význam, ale není nutné ho tam hledat. Navrhuješ pánské oblečení, kterého je v tvorbě designérů mnohem méně než dámského. Proč ses vydala touto cestou? Během studia, jak jsem si vytvářela svůj rukopis, přicházela jsem na to, že jistým způsobem stále vycházím z pánského šatníku, že je mi mnohem bližší. Dříve jsem tvořila zejména a výhradně dámské věci, protože jsem to zkoušela na sobě, celý proces byl jednodušší, ale zjistila jsem, že moje dámská tvorba není asi úplně vhodná pro českou ženu. Tím, že pánská móda mi pomohla toto uvolnit, zjistila jsem, že je to správná cesta, uvolnit se v pánském šatníku tak, jak ho vnímám já. Už i zmiňovaná diplomová kolekce byla pánská. Při tvorbě se inspiruješ zejména kinematografií, filmy. Proč jsou pro tebe tak fascinující? Jak jsem zmiňovala, tak ta osobní fascinace je pro mě prvořadá a posouvá mě. Když si nastavím koncept kolekce, jistým způsobem je tíživý, složitý, a když ho chci v jednoduchosti převyprávět, tak hledám souvislost ve filmech. Je pak mnohem snazší pochopit to přes něco, co už člověk zná, co mu může být blízké, ale nemusí. Inspiruji se zejména filmy z hororových a sci-fi žánrů, mých oblíbených. Jak vypadá tvůj tvůrčí proces? Potřebuješ ticho nebo si naopak zapneš třeba soundtrack z filmu, který tě inspiroval? Ten film je vždy na začátku, kdy se nápad rodí, když si jakoby sepisuji, o čem koncept bude, jak má souviset s filmem. Potom nastupuje hudba, která nesouvisí úplně s filmem, ale spíše s atmosférou, kterou chci prostřednictvím kolekce přenést na lidi. Například při nejnovější kolekci byl mojí inspirací Frankenstein, ale ta hudba nebyla o Frankensteinovi, ale 90. léta a grunge. Samozřejmě, stává se mi i to, že potřebuji úplné ticho, zvláště když se musím soustředit, když je provedení technicky náročnější, a musím nad tím více přemýšlet, co s čím a jak.

Máš na kontě několik ocenění, a vyhrála si i naši soutěž pro designéry, jejíž hlavní cenou byla stáž u našeho designéra. Jak se ti u nás pracuje? Co ti stáž dává? V první řadě je to úplně jiný pohled na to, jak tvořit. Ten kreativní proces vnímám jinak, jsem zvyklá všechno si dělat sama, jistým způsobem stejně trochu na koleně. Toto je ukázka toho, jak se k tomu přistupuje ve větším, jak to zglobalizovat, jak to postavit na větší výrobě, jak to promyslet tak, aby se všechny termíny stíhaly, jaký je celkový proces. Toto je pro mě jednoznačně velké plus. Pokud bych někdy chtěla svoji značku posunout tímto směrem, stáž u vás mi ukazuje, jak na to. Zároveň, kromě milého kolektivu lidí, jsem měla možnost vyzkoušet si každé oddělení, tak zde získávám nespočet informací, které umím hned zužitkovat, toto je na té stáži to nejpodstatnější. Jak bys porovnala práci pro značku, která tvoří konfekční módu s tvojí tvorbou pod značkou freier? Moje tvorba je založena jistým způsobem na nějaké spontánnosti. V první řadě je to tvorba kolekce, následně je zde zájem od konkrétních zákazníků, často jsou ti zákazníci věrní, kteří se ke mně vracejí, a jim vlastně ten model přizpůsobím na míru. Zákazník nechává celkovou kreativitu (i v případě nějaké úpravy) úplně na mně. Při konfekci musíme brát všechny standardy a pojímat je v globálu, celoslovensky. Zároveň se značka musí zamýšlet nad tím, kdo jí její zákazník, jaké jsou zde parametry... Nějaká komplexnost, kterou já tím, že pracuji s konkrétním zákazníkem vypouštím. Toto je ten základní rozdíl. Já jsem nad tím dosud nepřemýšlela, ale stáž v Alain Delon mě donutila přemýšlet nad mou prací komplexněji. Pomáhá mi to iv mé další tvorbě, protože jsem nikdy nepřemýšlela nad tím, že pokud vyberu tento vzor - pro jakého muže bude vhodný, v jakých velikostech ho budu šít, a proč. Jsou to takové nuance různých technických detailů, které jsem já neměla šanci řešit ve své tvorbě, a to je ten základní rozdíl, který je pro mě velkým přínosem.

Mnoho designérů má právě problém s touto „praktickou stránkou“ navrhování. Jsou umělci, kteří mají rádi tu kreativu, ale praktické věci je nebaví. Jak je to u tebe? Mám ráda kreativu, tvořím, experimentuji, zkouším různé techniky, ale zároveň potřebuji období, kdy vypínám a těším se iz „mechanických“ činností, šiji, a nepotřebuji přemýšlet, vypínám. Není to o tom, že jsem kreativní člověk, jehož praktické věci obtěžují. Já si v nich umím najít tu kreativitu a baví mě. Takový balanc. Je pravda, že aktuálně se pracuje zejména s čísly, ale je to o tom, jak si to člověk umí nastavit. Když ty víš, že pro takového muže nemůžeš zvolit ten a ten produkt v takovém a takovém vzoru, v takovém střihu, tak už to umíš uchopit kreativně a rozplánovat si přes ty oděvní součástky, jak na to. Zároveň s prací u nás na kolekci Jaro/léto 2022 si pracovala na své kolekci Prodigious odprezentované během podzimního Fashion Live. Už si vzpomněla, že kolekce je inspirována Frankensteinem. Povíš nám o ní něco víc? Celý nápad s kolekcí jsem měla už před rokem, ale situace s koronavirem mě zabrzdila, tak jsem proces na chvíli odložila a vrátila se k tvorbě až letos. Proto tomu tak vyšlo, že jsem souběžně pracovala na své tvorbě i kolekci v Alain Delon. Ten koncept kolekce je o tom, jak jednoduše se v dnešní době lidé odsuzují, hlavně tedy na sociálních sítích a proč tento problém, až stereotyp vzniká. Já jsem tento koncept nastavila na mou osobní fascinaci a inspiraci filmem, vrátila jsem se k příběhu o Frankensteinovi a jeho monstru. Monstrem se stal proto, že ho jím udělali lidé, tady je ta síla odsouzení, nebo co se děje, když nastává v komunikaci nějaká chyba. Celý koncept jsem přenesla i do střihů, nálady, barevnosti atp. Vzniklo z toho 18 modelů, resp. outfitů, které byly prezentovány na Fashion Live tak, že i celkový styling doplňoval emoci té nálady, jakou jsem ji viděla. I prezentace samotné přehlídky byla patřičná. Byla jsem spokojená, i reakce byly pozitivní. Máš nápady na další kolekci? Je to ještě velmi čerstvé, ale nějaké nápady na to, jak bych chtěla realizovat další kolekci, už jsou. Musím tomu ale ještě najít hlavu a patu. Když si už nastavím nějaký koncept, čerpám z něj potom celý rok. I když dělám taková ta sezónní trička nebo šortky, košile, čerpám z konceptu aktuální kolekce. A to samé mě teď čeká, proto si ten koncept musím promyslet. Foto: Martin Mondok, Martin Tomečko, Tomáš Gál, Jarka Črepová