Doktor Krause: Jak se připravit na roli rodiče

Uvědomujeme si, že součástí života moderního muže není jen práce a trávení volného času, ale ve velké míře i rodina. Proto jsme se rozhodli přinést vám sérii článků věnující se rodině, vztahům a tak trochu i mentálnímu zdraví . Věříme, že si v článcích naleznete to, co právě potřebujete. Rodičovství je přirozenou součástí života téměř každého z nás. Z evolučního hlediska jsme předurčeni stát se rodiči, ale je přirozené, že někteří mají instinkt rodiče vybudován více, jiní se rodičovství celý život učí. O přirozeném, ale někdy i náročném úkolu rodiče, otce, o přípravě, o tom, co všechno tato role v sobě nese, a jak si najít v životě balanc jsme si povídali s neuropsychologem Robertem Krausem. V této části našeho seriálu se dozvíte spoustu informací o přípravě na rodičovství.

"Rodičovství je kombinací zrání a učení. Důležité je, abychom se přestali srovnávat s jinými rodiči, abychom se v této roli srovnávali sami se sebou. Tento úkol vyžaduje naši zvýšenou pozornost, něco, co prožíváme individuálně, přes sebe a vlastní zkušenosti a smysly. jiných je těžká. V každém případě však v sobě nese velký prostor pro učení a velký prostor pro poučení,“ říká o roli matky a otce Robert Krause.

Příprava na rodičovství

V porovnání s minulostí máme v otázce přípravy na rodičovství mnohem snazší přístup k informacím, často až k takovému množství, že neumíme vyhodnotit, co je dobré a co špatné. „Známe negativní dopady našeho jednání, známe to, co v minulosti lidé nevěděli, jsme kompetentnější, a v tom daném bodě nás samozřejmě i více trápí, když děláme to, co děláme a víme, jaké negativní dopady to může mít na naše děti,“ říká doktor Krause a doplňuje: „I když je to více sociologická otázka, prostředí, to znamená v minulosti televizor, tablety, počítače nebyly přítomny, dnes jsou součástí výchovy. Proto je do velké míry pochopitelné, že děti se chovají jinak, preferují digitální nástroje před knižními, ale tady je opět důležité zdůraznit, že velkou roli v tom hraje rodič.

Díky informacím se v nové roli můžeme cítit jistější a kompetentnější. Informace o tom, aby se budoucí matky a ideálně i otcové v jejich přítomnosti vyhýbali kouření, alkoholu, diskotékám či jiným prostředím s nevhodnými podmínkami pro těhotné, jsou všeobecně známé. „Tím, že je plod propojen s matkou přes pupečníkovou šňůru, tak dýchá to, co dýchá matka, pije to, co pije matka, když se matka kvůli kouření dusí, tak se dusí i miminko. velmi dobrými rodiči i bez toho, aby absolvovali různé semináře, kurzy, školení nebo přečetli odborné knihy, neboť je to v nich intuitivně podmíněno,“ vysvětluje Krause. Ale já si myslím, že bychom to měli brát doslova jako inspiraci, finální rozhodnutí bychom měli do rukou vzít my. Čerpám z určitého zdroje, očekávám od toho určitý přínos a pak v praxi potřebuji zhodnotit, zda to pomohlo nebo zda si to žádá ještě nějakou změnu. Je důležité, aby se rodiče vyhnuli hodnocení a více zhodnocovali. Mnohé zkušenosti jiných rodičů pro nás mohou být inspirací, ale ne vždy jsou přenositelné.“

Vztah s dítětem si může otec budovat i před narozením

Je přirozené, protože dítě roste v ženě, že matka má k němu blíže než otec. I ten si však může k němu budovat vztah ještě dříve, než se narodí. \"Dítě prožívá to, co prožívá matka. Matka s novorozencem tráví celou dobu, ale muž může například břicho hladit, tzv. prenatální komunikace, dotyková, nebo si s ním může povídat, číst mu pohádky. Jsou to jen zárodky, samozřejmě, dítě si na to nepamatuje, ale zapamatuje, ale už i takovýmto způsobem se to ale takovýmto způsobem si to vzpomíná. porodu. Rodič, otec, může dítě držet na rukou, dotýkat se ho, miminko cítí jeho vůni, může s ním trávit čas, povídat mu, může se na něj dívat, může si s ním postupně hrát, jak dítě roste... Ale právě čas, mentální a fyzická přítomnost a doteky jsou otcům,“ říká neuropsycholog a přibližuje zajímavost, kdy si někteří muži procházejí v období těhotenství podobným obdobím jako ženy.

„I když z hlediska fyziologického to není možné, máme zrcadlené neurony, to znamená, že například vnímáme vyšší míru přecitlivělosti iu mužů, jejichž ženy jsou přecitlivělé, nebo vidíme zvýšenou míru úzkosti iu mužů, jejichž ženy jsou úzkostlivé. o prvorodičích, kterým se má narodit první miminko, zároveň v ten moment se rodí i jejich role.

Rodič se narodí spolu s dítětem

Lidé jsou na sebe často nároční, mají vysoká očekávání od jiných, ale také sebe. S prvním dítětem se v roli rodiče ocitáme poprvé, možná se cítíme neschopní a frustrovaní. „Když dítě spadne a začne plakat, tak rodič přiběhne a využije takzvanou mozkovou integraci, nejdříve se napojí na emoce a řekne mu ,slyším že pláčeš, vidím tvé slzičky', následně rozšíří pojmenování té emoce – ,Všiml jsem si, že jsi asi jsi, pojď ke mně, přitulím si tě'. Tak tehdy emocionálně naplňujem potřeby dítěte a následně můžu psychoedukovat a říct něco jako - ,Je velmi důležité, aby ses podíval dokola, když běžíš' V tom daném momentě je někdo, když rodič začne , se to chováš'? Je důležité intuici a racionalitu skloubit, je významné být zejména fyzicky a mentálně přítomen, a uvědomovat si, že děláme nejlépe, jak víme a v případě, že si nejsme jisti, požádáme o radu odborníka v dané oblasti, vyhýbejme se čtení diskusních fór, neboť tam najdeme návod míru aplikace. Buďme vědomými rodiči. To znamená – uvědomovat si svou roli rodiče a vnímat dítě jako osobu, kterou máme možnost rozvíjet.“ O roli otce v rodině se dočtete v další části seriálu s Dr. Krausem . Ve třetí části jsme se věnovali potřebě balancí v práci, rodině a životě a duševnímu zdraví .