Čerstvý vzduch, pocit jemného vánku na tváři a zpěv ptáků nad hlavou. Čas v přírodě umí člověku pomoci odpočinout si, přijít na jiné myšlenky, lépe spát, a v neposlední řadě, být zdravější. I ve městě umíme najít kousky přírody, kterou všichni tak moc potřebujeme. Zajděte do známých i ukrytých pokladů hlavního města, i kdybyste to měli udělat jen na pár minut, sám, s partnerkou či s rodinou. Věřte, že pozitivní účinky na sebe nenechají dlouho čekat.
Další změny v podobě parku přišly během 2. světové války, kdy byly pokáceny mnohé vzácné stromy. Svou současnou podobu získal po obnově na konci 20. století.
Obdivovat v něm můžeme exotické druhy stromů jako jinan dvoulaločný, maklura oranžová, metasekvoje čínská a jiné. Největšími unikáty jsou ale platany javorolisté, které mají cca 200 let a obvod kmene více než 500 – 600 cm.
V parku se také nacházejí kašna a amfiteátr.
Sad Janka Krále je přístupný veřejnosti nepřetržitě a bez omezení.
Po 2. světové válce byla sanatorium znárodněna, budova chátrala, a péče o zahradu byla dlouhou dobu omezena jen na konzervování stávajícího stavu. Později už jen zarůstala a pustla.
Donedávna byla Kochova zahrada veřejnosti přístupná pouze během akce Víkend otevřených parků a zahrad. V letech 2021 se zahrada dostala do vlastnictví Města Bratislava, které zajistilo její základní údržbu, umístilo do ní nové lavičky a židle se stoly, a v srpnu 2022 ji v rámci otevíracích hodin zpřístupnilo veřejnosti.
Kochova zahrada je Národní kulturní památkou, a tomu je přizpůsoben i plán její komplexní obnovy, se kterou město pokračuje.
Prüger-Wallnerovi v zahradě trávili spoustu času, odpočívali v ní, a prý nejraději hrávali kroket. Po 2. světové válce, kdy rodina opustila Slovensko, zahrada postupně pustla. Okrasnou část nahradila výstavba, užitková byla rozparcelována na zahrádky. Desetiletí bez údržby se na ní podepsali, ale zašlou slávu se jí rozhodlo vrátit město Bratislava a zanedbanou zahradu postupně revitalizuje.
Zahrada je volně přístupná veřejnosti během otevíracích hodin. Vchod se nachází naproti hospodě Funus.
Sad Janka Krále
Asi nejznámější bratislavský park a zároveň nejstarší veřejný park ve střední Evropě nese svůj současný název po slovenském romantickém básníkovi Janku Královi. V minulosti byl však znám také jako Bruckenau, Aupark či Petržalské nebo Tyršovy sady.
Z architektury, která se v parku nachází, je nejznámější socha Janka Krále od akademického sochaře Františka Gibaly nacházející se ve středu křižovatky cestiček, které protínají celý park. Okolí sochy doplňují barevné záhony květin.
Zajímavým a oblíbeným místem je také gotická věž františkánského kostela, která sem byla umístěna po zemětřesení, a dnes je jedinečným zahradním altánkem.
Kochova zahrada
Ještě na začátku 20. století se na místě, kde dnes stojí budova Sanatoria Koch a Kochova zahrada rozprostíraly vinice a ovocné sady. Ve 30. letech minulého století nechal profesor MUDr. Karel Koch podle projektů renomovaných československých architektů postavit unikátní architektonické dílo – sanatorium nesoucí jeho jméno.
V zahradě jsou jednotlivé terasy spojeny cestičkami a schůdky. V jejích zákoutích se ukrývají oddechové plochy s lavičkami doplněné sochou Matky s dítětem a sochou Milenců. Výrazným prvkem je bazén a plocha určená pro tzv. sluneční lázeň, která se nachází na místě s (kdysi) nejdelším slunečním svitem dne.
Prüger-Wallnerova zahrada
Jedinečná zahrada založená v 19. století má dnes rozlohu přibližně 2,5 ha a naleznete v ní nové dřevěné stezky přes mokřady, dětské hřiště a informační tabule poukazující na historii zahrady a rostliny a živočichy, které v ní naleznete. Její součástí jsou také komunitní zahrada a citlivě zrekonstruovaný (již zmiňovaný) zahradní domek, ve kterém se můžete zahřát, udělat si kávu či čaj, zahrát společenské hry, půjčit knihu ze Staroměstské knihovny či navštívit toaletu.
