Uvědomujeme si, že součástí života moderního muže není jen práce a trávení volného času, ale ve velké míře i rodina. Proto jsme se rozhodli přinést vám sérii článků věnující se rodině, vztahům a tak trochu i duševnímu zdraví . Toto je druhá část seriálu s neuropsychologem Robertem Krausem. První článek o tom, jak se připravit na rodičovství si můžete přečíst zde .
Otcové či rodiče obecně často chtějí, aby děti měly všechno, a proto tráví velké množství času v práci. Myslí si, že díky tomu jejich děti půjdou do dobrých školek, škol, na zajímavé kroužky... Až pozdě zjistí, že děti sice mají všechno, ale to, co jim chybí je rodič, jeho přítomnost, fyzická i mentální. V této části našeho seriálu s doktorem Krausem se dozvíte množství informací o roli otce v rodině, o otci na rodičovské dovolené ao výchově dětí.
"Dítě pozoruje, co udělá rodič, když přijde z práce. Svlékne si bundu, přivítá se s námi, jdeme večeřet, a takovýmto způsobem si dítě vytváří určitý model, jak funguje muž a žena, a může to tak potom dělat v budoucnosti. Ale opět, když vidí jiný vzor, rodič přijde domů rozzlobený, sedí si k počítači. různých filmů, některé jsou akční, některé jsou komediální, dobrodružné, některé jsou sci-fi. My jsme ti, kteří mu ty filmy přehrávají.
Rodiče by měli brát v úvahu to, že když přijde dítě, tak budou mít do jisté míry zanedbané vlastní fyziologické potřeby - potřeba odpočinku, potřeba najedení, sexuální potřebu, a je to pochopitelné, proto i ta role rodiče v sobě nese změnu stereotypu, životního stylu, ale často je to při dlouhodobém běhu. I když je to zpočátku velmi náročné,“ říká Krause a doplňuje, že role otce je v každé rodině klíčová.
\"V psychologii známe desatero otce. Podle něj je první povinností otce vůči svým dětem milovat jejich matku. V dalších bodech je zmíněna fyzická přítomnost otce, otec vlévá sílu, přináší naději, je vzorem pro děti, dává jistotu, povzbuzuje, vzpomíná, vypráví, odpouští, odpouští.
Je to psychicky velmi náročné období i pro rodiče, nastavení nového režimu v rodině a v ještě větší míře zanedbávání vlastních potřeb. \"Každého člena domácnosti příchod nového člena ovlivní jinak, ale jsou tam i nějaké podobnosti. Například muž se může cítit zkrácený z hlediska pozornosti, neboť manželka mu možná už nevěnuje tolik doteků, nemají takový frekventovaný sexuální styk, muž se může cítit fyziologicky zanedbaný v této oblasti. Žena se může cítit fyzicky zanedbaný v této oblasti. frustrovaná z nedostatku spánku a odpočinku, čili to následně ovlivní i vyšší potřeby jako například rozhovor, kontakt s partnerem... Je důležité být v takových chvílích empatický k dětem, partnerovi i sobě samému.“
O tom, proč je balanc mezi prací, rodinou a sebou v životě důležitý se dočtete v další části seriálu s doktorem Krausem. Předchozí článek o tom, jak se připravit na rodičovství si můžete přečíst zde . Ve třetí části jsme se věnovali potřebě balancí v práci, rodině a životě a duševnímu zdraví .
\"Ve finále je dítěti jedno, v jakém autě se veze, jaké má vajíčko, případně v jakém domě bývá. Mnohem důležitější je, jaký vztah má otec k matce a matka k otci, jaký vztah mají k samotnému dítěti. A i od toho se odvíjí proces učení. sirotčinců, které ukázaly, že když děti neměly kontakt s rodiči, tak sice dozrávaly, rostly, neboť měly zabezpečené základní fyziologické potřeby, ale z hlediska fungování mozku jim chyběly neuronové propojení, a v důsledku toho byly děti na tom mnohem sociální, ale i emocionálně hůře než děti, které vyrůstaly ve zdravém a podnětném prostředí.
Otec na rodičovské dovolené
Je samozřejmé, že dítě v prvních měsících svého života potřebuje hlavně matku. Nadále se rozvíjí vztahová vazba mezi ní a dítětem, miminko hned po porodu hledá mléko, identifikuje vůni matky a její doteky. Později, po pár měsících je však již běžnějším jevem než v minulosti, že role otce a matky se vymění, otec jede na rodičovskou dovolenou k dítěti a matka se vrací do práce. Matka je však v prvotních měsících po porodu již z evolučního hlediska důležitější než táta.Rodiče ovlivňují své děti
Děti jsou od narození velmi intenzivním pozorovatelem, nasávají informace a na základě nich si vytvářejí obraz o světě, ve kterém žijí. Často prožívají to, co prožívají jejich rodiče a jsou „odrazem“ rodiny, jejíž jsou součástí.
\"Laici občas říkají ,Ooo, tak to dítě je odrazem té rodiny, a oni jsou tak klidní a vidíme, že i to dítě je pak klidné '. To však automaticky neznamená, že když je dítě neklidné, že jsou zodpovědní rodiče, neboť, samozřejmě, vstupují do toho i jiné proměnné. Platí, že prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, o" a v příkladu ukazuje, jaké obrazy dětem nabízíme:
Buďme dětem vzorem a ukazujme jim respekt už od útlého dětství. Pokud dítě udělá chybu a my chceme, aby se ospravedlnilo, musíme se dokázat ospravedlnit i my. \"Rodič by měl ukázat svému dítěti to, že chyba může být motorem učení a právě díky chybě se i já můžu něco naučit. Ano, můžeme dělat chyby a učit se z chyb druhých lidí. Jsem za to, aby dítě vidělo ve svém rodiči vzor, který následně ono bude zrcadlit. Nebo když jsme my nahnet. batoleti či kojenci, tak v tom máme krásně možnost vidět, že ten hněv je na nás, že jsme to nějakým způsobem my nezvládli.