Drony – krásný kus techniky i průmysl budoucnosti

Není pochyb, že drony jsou hitem a fenoménem tohoto desetiletí. Tato zajímavá zařízení původně ze světa sci-fi se najednou dostala do rukou nejen profesionálům, ale i běžným lidem, kteří si mohou základní modely pořídit řádově už za desítky eur. Pokud se bavíme o profesionálech, tak myslíme, například, filmaře, geodety, stavaře, energetiky, farmáře, ale i záchranné či silové složky. Dron nebo UAV, z anglického Unmanned Aerial Vehicle, je vlastně bezpilotní letadlo. Umožňuje létat buď dálkově ovládané člověkem nebo autonomně. Jako většina špičkových technologií,drony byly původně vyvinuty pro armádu, zejména na průzkumné a později i útočné lety. Stále platí, že nejpokročilejší drony jsou ty armádní, které jsou technologicky zhruba dvě dekády před běžným spotřebitelským sektorem, v němž se pohybují civilní nadšenci bezpilotního létání.

"Člověk poznává sám sebe, když zápasí s překážkami. K tomu potřebuje nástroj. Potřebuje hoblík nebo pluh ... nebo letadlo."

Antoine de Saint Exupéry, spisovatel a pilot z povolání

Otřeme však ústa, jak se říká, řeč je o nejvyspělejších vojskách světa, ne o tom našem, kde se zdlouhavě řeší teprve nové 4 či 8-kolové transportéry na zemi a ve vzduchu vzájemná „kanibalizace“ dosluhujících „MiG-ů“ na náhradní díly, aby se vůbec odlepili v S. Drony by se daly rozdělit do čtyř základních kategorií. Hobby drony, které jsou spíše z kategorie hraček, většinou ve formě tvz. kvadrokoptér. Profesionální drony, se kterými jejich majitelé často fotí, natáčejí či podnikají. Průmyslové drony využívané ve stále větším počtu odvětví a konečně vojenské drony, které jsou technologickou špičkou odvětví.

Velikost, hmotnost, vybavení, ovládání

Slovenská legislativa rozděluje drony primárně podle hmotnosti. Velikost a hmotnost už však dnes nejsou u dronů zcela relevantními kategoriemi ve smyslu čím větší či těžší, tím profesionálnější. Několik profi drony mívají běžně velmi nízkou hmotnost a, na druhé straně, vojenské drony nemusí být jen velké stroje proporcemi připomínajícími téměř běžná letadla, ale mohou mít klidné mikrorozměry až na úrovni létajícího hmyzu. Základní modely profesionálních dronů váží většinou kolem jednoho kilogramu. Jsou však také modely s kamerou, které mají i 40 kilogramů a více. Tomu odpovídají i jejich proporce. Většinou mají jednoho pilota či operátora. Existuje také způsob létání s kamerou, při kterém pilot ovládá samotný dron a další člověk usměrňuje pohyb kamery. Je to však náročné na vzájemnou koordinaci a proto většina dronistů, co fotí nebo natáčí, zvládá obě činnosti najednou.

"Nejraději si pohyb dronu i kamery řídím a koordinuji sám. Mám zkušenost iz rozdělení manévrování a řízení kamery, ale je to jako, když držíte volant a někdo jiný vám mačká pedály."

Richard Raymann, profesionální licencovaný pilot dronu, Zdronu.cz + Crot Production

Ovládání dronu je poměrně intuitivní a lze se při pravidelném tréninku naučit rychle. Je však třeba zachovat chladnou hlavu a nepodlehnout panice, vlastnosti které musí mít i opravdoví piloti. Pomoci si člověk může také různými appkami, které nabízejí simulaci letu s dronem.

Drony nám umožňují vidět víc a jinak

Tak, jak roste dostupnost a popularita dronů, klesají i jejich ceny. Na „palubě“ dronů se, kromě nezbytné techniky a baterie, většinou nacházejí i kamery, díky kterým si můžeme pak vychutnat úžasné pohledy z ptačí perspektivy jako tyto , tyto či tyto . Tak jako u kamer a fotoaparátů i zde je k dispozici mnoho možností na výběr – od levných objektivů se základním rozlišením až po opravdu profesionální, se kterými lze pracovat i v celovečerním filmu. Záběry z dronu jsou již dnes standardem, protože jsou levnější než tradiční letecké záběry a nabízejí mnohem více možností. Letadla či vrtulníky svojí manévrovatelností nemohou dronem absolutně konkurovat. Drony se umí dostat do míst či prostor, ve kterých by se jinak natáčet nedalo a umí přiletět mnohem blíže ke snímaným objektům, než kdykoli předtím. Specialistou zejména, ale nejen na filmové produkce je na slovenské dronové scéně společnost SkyEye .

Zatímco běžný hobby dron je opravdu otázkou dvou-, maximálně trojciferné sumy, vybavení profesionálního dronu včetně snímací techniky, více objektivů a náhradních baterií začíná někde na 10 tisících. Třeba si ale uvědomit, že ani drahý dron s bohatou profi výbavou není zárukou perfektní letecké dovednosti a dokonalých videí. Mezi nejvychycenější značky mezi drony pro profesionální použití patří ty od firmy DJI , která segmentu kraluje. Z dalších stojí za zmínku, například, Parrot , Power Vision nebo 3DR .

Dronová scéna u nás a ve světě

S mírou popularity dronů roste i subkultura, která se vždy přirozeně vytvoří mezi nadšenci kolem každé nové technologie. Jak je však na tom dronová scéna na našem malém Slovensku? Existuje vůbec? Nadšenci bezpilotního létání jsou samozřejmě iu nás. Na Slovensku je zhruba 80 oficiálně licencovaných pilotů, kteří mohou létat legálně. Dalších více než tisíc létá bez licence, čili technicky vzato, nelegálně. Tato disproporce je způsobena složitým získáním licence na Slovensku a ještě složitější byrokracií při vyřizování povolení ke snímání video či foto záběrů z dronu. Navíc, existuje paradoxní situace, že koupit si jakýkoli dron může u nás kdokoli, získat povolení k natáčení z dronu však může jen právnická osoba. Podobný paradox platí i při pokutování nelegálního létání s dronem. Zatímco bez licence zaplatíte za nelegální létání pokutu ve výši 330 eur, s licencí, ale bez povolení na konkrétní let až 33 tisíc. Pravdou však je, že dostat pokutu v této souvislosti je u nás spíše rarita a většinou ani sami policisté neovládají celkem, co je a není u dronů legální. Nevede, zda a v jaké výši udělit pokutu, nebo zda dron zabavit, což je samozřejmě absurdní a podobně.

V USA či Irsku například získáte licenci za pár dolarů na několik let a zaregistrujete se pohodlně elektronicky, aniž byste vůbec vykročili z domova směrem k jakémukoli úřadu. Jak říká i profesionální pilot dronu s licencí z Bratislavy Richard Raymann , pokud jste zodpovědný pilot dronu a zejména, když si létáním s dronem vyděláváte na živobytí, vyplatí se určitě uzavřít i pojistku, která vyjde řádově 3 až 4 stovky ročně. Přestože naše legislativa sotva chytá létání dronem za ocas a spíše ho komplikuje, než usnadňuje, jsou i země, kde si s dronem nezalétáte vůbec. Příkladem ve světě jsou Spojené arabské emiráty az Evropy, například, takové Švédsko. Tam smí drony používat pouze armáda. V sousedním Rakousku je také létání dronem poměrně přísné a platí se za každý let samostatně.

Různé státy mají pohnutky na zákaz civilního létání s drony různě. Většinou jde o bezpečnostní důvody. Nedávno se například za pomoci běžně dostupných dronů naložených plastickou trhavinou C-4 neúspěšně pokusili o atentát na prezidenta Venezuely během jeho veřejného projevu. Kvůli kontextu je však třeba uvést, že země se během prezidentování Nicoláse Madura i jeho předchůdce Huga Cháveze dostala pod jejich tvrdou rukou do spirály hyperinflace, úpadku a rozpadu ekonomiky. Za poslední roky z ní uteklo už více než milion lidí. Platí, že oba extrémy – i absolutní zákaz i absence jakýchkoli pravidel pro létání s drony – jsou spíše na škodu. Zlatou střední cestou je byrokraticky nenáročná, ideálně elektronická, registrace pilotů a regulace bezpilotních letů. To obecně prospívá i celému průmyslu, který se kolem dronů postupně vytváří.

K profesionálům, kteří se na Slovensku věnují produkci, střihu, tvz. cologradingu a další postprodukci leteckých záběrů z dronů patří, například, Crot Production , resp. Zdronu Richarda Raymanna nebo firma UAVONIC , která organizuje také „Drone Pilot Academy“ . I díky ní létá na Slovensku více lidí legálně a podle zákonných pravidel.

Klasické i futuristické využití dronů v praxi

„Boom“ prodeje dronů zřejmě způsobilo jejich kupování jako hraček pro děti. Velmi rychle se však ukázalo, že drony jsou pro děti přece jen trochu složené na řízení bez poškození a dříve, než děti, si s nimi začali hrát jejich rodiče a ti, které to chytlo, později přešli na lepší modely. Velké využití nacházejí drony iu nás, zejména mezi fotografy a filmaři. Drony však stále více používají i jiní profesionálové. Například pomocí termovizní kamery a dronu dokážou specializované firmy identifikovat tepelné úniky na místech, kde se s ruční kamerou běžně nedostanou. Najít zkažený solární panel je tak otázkou několika minut a ne dní.

Pro drony není problém ani elektromagnetická interference. Dokáží se dostat do těsné blízkosti stožárů pod vysokým napětím a zkontrolovat, co je třeba. V Číně se pomocí dronů elektrické vedení také čistí. Upravená verze běžně dostupného komerčního dronu má na sobě nainstalovaný plamenomet a pomáhá tak zaměstnancům čistit elektrické kabely, přičemž oni jsou od hrozícího dvojího nebezpečí v bezpečné vzdálenosti. Drony pro průmyslové využití mohou také monitorovat mosty, komíny, velké haly či stovky i tisíce kilometrů dlouhá potrubí. Na těch umí za pomoci speciální snímací techniky najít případné úniky plynu či jiných látek. Za pomoci dronů lze kontrolovat i míru závlahy polí či aplikovat postřiky. Další z velkých logistických společností DHL také testuje kombinaci autonomní dopravy a dronu. Na Islandu šli ještě dál a jejich úřad pro civilní letectví udělil první celoplošná povolení k letům s drony, které budou poskytovat dopravu zboží. Na Slovensku je něco takového zatím nemožné, protože u nás drony nesmí převážet jiné předměty než snímací techniku ​​nebo cokoliv shazovat. Pionýrský počin však u nás v tomto směru udělal technologický magazín Techbox , který v rámci předplatitelské kampaně doručoval dronem printové vydání tohoto časopisu. Stavební průmysl také používá drony ve stále větší míře. Odhaduje se, že již více než 45% stavebních firem využívá drony k monitorování momentálního stavu na staveništi. Díky nim dokážou mít stavbyvedoucí lepší přehled, než dosud, když pracovali „jen“ s vysílačkou v ruce. Existuje také příklad od našich západních sousedů. Policisté v Česku vybavili několik terénních vozů špičkovými drony, které jsou nadupány moderní technikou - termovizí, kamerou na obyčejné i na noční vidění s ovládáním až do 10 kilometrů. Dron dokáže streamovat video až do vzdálenosti 5 kilometrů. Využívat se bude hlavně při pátracích akcích a dokumentování živelných pohrom. Podobný systém lze využít i při sledování pytláků. Ochrana a monitoring zvířat pomocí dronů je užitečnou pomůckou i pro ochranáře při jejich aktivitách ve volné přírodě.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru ( NOAA ) využívá drony ke kontrole a sledování hurikánů již od roku 2014. Používají k tomu dron typu Coyote, který vyrábí americká korporace, která se specializuje na výrobu speciální vojenské techniky a dodávky pro americkou armádu Raytheon. Dron má rozpětí 175 centimetrů a na délku měří necelý metr.

„Drony jsou většinou v poloze pasivních „pozorovatelů“. Testují se však i průmyslové modely, které dokážou přestřihnout určité materiály nebo provádět jednoduché svářečské práce. Masovější využití i takových modelů je zřejmě otázkou dohledné budoucnosti“

Richard Raymann, profesionální licencovaný pilot dronu, Zdronu.cz + Crot Production

Společnost Facebook začala testovat využití dronů pro internetové pokrytí. Pro některé z nás, kteří řešíme „problémy prvního světa“ je to možná překvapující, ale 60% obyvatel planety stále nemá přístup k internetu. Už před dvěma lety zahájil testování projektu, při kterém dron s rozpětím křídel jako má Boening 737, dokáže kroužit na solární pohon několik měsíců nad zemí. Jeden dron přitom dokáže pokrýt signálem oblast až 60 čtverečních kilometrů.

Závod dronů

Do „dronistické“ subkultury patří bez pochyb i modelářští nadšenci. Někteří z těch, kteří si před lety pouštěli nad naše hlavy modely letadel, si nyní „customizují“ drony a – mimo jiné – s nimi závodí v „outdooru“ i interiéru. U „závodních“ dronů jde většinou o modely menší velikosti. Ty špičkové dokáží letět rychlostí až 100 kilometrů v hodině. Letos se uskutečnil již druhý ročník Světového poháru v závodě dronů. Jedna ze zastávek 24-dílných závodů, které se konají v 19 zemích světa a za účasti pilotů z 20 různých států se konal v trenčínském Facility System Hub . Součástí zážitku pro diváky je i přímý přenos z kamer přetékajících dronů. Drony létají přes různé překážky a otvory na členité trati. Více informací o naší lokální „dron-komunitě“, ale také o světových novinkách ze světa bezpilotního létání či legislativě, která jej reguluje, se pravidelně objevuje i na portálu SmartWear.sk . Apropo, legislativa ...

Pravidla létání dronem

Spousta lidí si myslí, že jediná věc, kterou je třeba, aby si mohli zalétat s dronem, jsou peníze na jeho koupi. Není tomu tak. Většinou se zapomíná na legislativu a ta je, alespoň u nás na Slovensku, poměrně přísná. U hobby dronů do 500 gramů platí, že by měli létat jen na vymezených místech do vzdálenosti 300 metrů a výšky 30 metrů od svého „operátora“. Minimální horizontální vzdálenost od osob, vozidel, plavidel či staveb musí být dvojnásobek aktuální letové výšky. Přesná definice „vymezených míst“ pro létání s hobby drony už však chybí. Obecná pravidla pro létání s profi drony jsou podobná všude na světě, kde je tato činnost legální. Podle slovenské legislativy jde o drony od 500 gramů do 2 kilogramů. Výška letu může být maximálně 120 metrů nad zemí a 1000 metrů od osoby, která dron řídí. Létat je povoleno minimálně 50 metrů od osob, vozidel, plavidel či staveb. Drony mohou létat mohou jen v dobrých povětrnostních podmínkách a v neřízeném vzdušném prostoru.

Do poslední kategorie patří drony od 20 do 150 kilogramů. Využívají je hlavně silové a záchranné složky. O této kategorii naposledy jednali poslanci Evropského parlamentu a nedávno schválili novelu pravidel bezpečnosti civilního letectví, která zavádí zásady i pro provoz dronů. Ty jsou zaměřeny zejména na zvýšení bezpečnosti jejich provozu. Je zakázáno létat nad zalidněnými oblastmi, ochrannými územími a pásmy. Reálně se však běžně a legálně létá iv takových oblastech. Drony se však musí vyhýbat hranicím zakázaného a omezeného vzdušného prostoru. V lidské řeči, civilní drony se nesmí pohybovat v prostoru či v blízkosti vojenských či pro stát strategických objektech.

Byrokracie a retro nosiče

Velmi důležité je, jestli má dron kameru. Má-li ji, musí se jeho provozovatel řídit podle § 64 zákona NR SR 215/2004 Zz o ochraně utajovaných skutečností, a to iv případě „hračkářského“ dronu. Majitel či majitelka tedy nemůže tvrdit, že jeho zda její dron nefilmoval nebo filmoval, ale jen pro soukromé účely a podobně. Každý dron s kamerou spadá do definice o leteckých pracích a jeho pilot musí mít všechna potřebná povolení a souhlasy. Příslušné údaje najde zájemce či zájemkyně na stránkách Dopravního úřadu zejména v části věnované bezpilotnímu létání. Důležitá je také informace, že povolení provádět letecké práce podle § 44 zákona č. 1/2003 143/1998 Zz o civilním letectví není možné vydat fyzické osobě, ale pouze právnické. Aby toho nebylo málo, Ministerstvo obrany SR žádá, aby se mu hlásil každý let a ono na každý vystaví povolení. Žádost o povolení musí obsahovat povolení majitele pozemku, nad kterým plánujete létat is grafickou přílohou se startem a zónou letu. Pokud jsou všechny dokumenty v pořádku, let by mělo ministerstvo schválit do 10 pracovních dnů. Před létem by měl pilot dronu, podobně jako klasický pilot, oznámit řídící věži vysílačkou start.

Všechny záběry, které uživatel pořídí, musí odeslat Topografickému ústavu v Banské Bystrici, který patří pod resort obrany. Data je třeba zaslat na CD nosiči. Schválně, kolik z nás dnes ještě má „mechaniku“ na fyzické nosiče? Ke schválení snímků je lhůta 30 dnů. Pokud jste úspěšní, je třeba záběry zaslat opět na ministerstvo obrany k archivaci. V případě, že natočené záběry z jakéhokoli důvodu státní orgány neschválí, nesmí se zveřejnit, ani předat třetí osobě. Videa a fotky se až do jejich schválení považují za utajované skutečnosti. Celý proces trvá mnohem déle než samotné létání, což ho v konečném důsledku i prodražuje. Zároveň tento zdlouhavý postup Slovensko pravděpodobně diskvalifikuje iz teoretické účasti v „lize“ zemí, které budou v oblasti komplexního a průmyslového využívání dronů udávat trendy. Roli soukromého sektoru zde nenahradí ani vojenský výzkum a vývoj, který v této oblasti u nás neexistuje.

Filmový byznys

Hollywood objevil kouzlo záběrů pořízených pomocí dronů už dávno. Mimochodem, víte, že už existuje i film „Drone Wars“ (Válka dronů)? Na IMDb i ČSFD však získal tak mizerné hodnocení, že jej raději ani negooglite. Je mnoho filmů, ve kterých si „zahráli“ drony a sehráli přitom důležitou roli pro celkovou atmosféru filmu. Z klasiky je to, například, Návrat do budoucnosti 2. Z novějších série Bournův vzkaz, filmové série Iron Man a X-Men od Marvelu či Blade Runner 2049. Tak co na to řeknete? Nemáte chuť si stejně zalétat? Zdroj fotografií: Soukromý archiv Richarda Raymanna