Intenzivní pocit vodní svobody

Jsou aktivity, které mají magickou schopnost zintenzívnit a prakticky zhmotnit celou řadu pozitivních pocitů a shod okolností, které zvykneme souborně nazývat svoboda. Kdo někdy klouzal na jakémkoli typu „desky“ po vodní hladině, ví přesně, o čem je řeč. Kdo to ještě nezkusil, má od nás další tip na položku do „bucket listu“. Za surfováním na přirozených vlnách je třeba cestovat, ale zajezdit si na vodě na wakeboardu, wakesurfu či wakeskatu můžete však v pohodě i v rámci republiky.

Slovenskou „mekkou“ všech nadšenců brázdění a čeření vodní hladiny kusem plovoucího plastu potaženého sklolaminátem nejrůznějších tvarů a velikostí je určitě areál Wakelake na bratislavských Zlatých píscích. Co se vybavení a zázemí týče, překoná i wakeová centra v širším středoevropském regionu. Není na Slovensku úplně prvním vodním areálem s vlekem, ale je rozhodně nejlepším. Postupně se mu od jeho vzniku po několika vlastnických změnách podařilo kolem sebe soustředit profesionální komunitu, což vyústilo v založení Bratislava Wake Club . Ten dnes sdružuje, podporuje a vytváří tréninkové podmínky pro většinu závodnic a závodníků, kteří za Slovensko sbírají mezinárodní úspěchy. Ale udělejme si nejprve exkurz do historie wakeboardingu ve světě i na Slovensku.

Z lyží desky

Wakeboarding vznikl někdy koncem 70. let a původně se jmenoval „skurfing“. Mluvíme o době, kdy také na vodě – jen v jiném skupenství – vznikal také skiboarding, čili dnešní snowboarding. Vzhledem k tomu, že všechna místa s nejdelší tradicí wakeování si symbolicky „claimují“ původ i mytologii, řekněme, že tento sport a jeho variace vznikly v pacifické oblasti někde na ose Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy. Podobně jako u snowboardingu, původ se odvozuje od lyží. V tomto případě vodních. Ze dvou lyží vznikla jedna tzn. monolyže ještě s vázáním umístěným ve směru jízdy. Odtud byl už jen krok navázat na styl jízdy a použít technické prvky ze skejtování či windsurfingu a otočit jezdce či jezdkyni stranou k vodní ploše. Důležité je říci, že wakeování se, podobně jako vodní lyže, na začátku spojovalo zejména s tažením za člunem či vodním skútrem. Tento typ ježdění je stále dominantní na druhé straně Atlantiku, zatímco ve staré dobré Evropě, ale také v Asii, se rozvinuly zejména wake areály s vleky nejprve na přirozených a dnes stále častěji spíše na umělých vodních plochách.

A co naše řeky a jezera

Nadšenci vodních lyží byli i při počátcích wakeboardingu u nás. Nejstarší vlek na Slovensku je v Košicích na Jezeře, dnes areál Trixen . Je to i domovská \"stace\" slovenské wake legendy a několikanásobného mistra světa a reprezentanta Miroslava Hríbika či mladého úspěšného wakeskatera Júliuse \" Ďusiho \" Langa. První vleky byly původně určeny pro klasické a slalomové vodní lyžování. To lze dodnes poznat podle dlouhých rovných úseků. Často byly koncipovány jen jako přímá spojnice mezi 2 body. systém 2-0 jako Wakepark v Banské Bystrici na plážovém koupališti. Dnešní vleky is překážkami nebo „obstacles“ a odrazovými můstky jsou členitější. Většinou mají tvar mnohoúhelníku s více pylony a otočkami. Plnohodnotný wake vlek je na Slovensku kromě Bratislavy a Košic ještě v Piešťanech v Ratnovské zátoce na Váhu - areál Wake Soul . Ten má u nás nejvyšší vlek, což umožňuje ještě vyšší skoky a „air“ triky. Nejlepší wakeové komplexy na světě se dnes staví jako zhruba do metra i něco mělká umělá jezera s ostrovem uprostřed. Ten slouží primárně jako vlnolam, ale může na něm být také startovací rampa pro některý z vleků. Navíc jsou takové vodní plochy záměrně položeny níže a mají vysoké břehy, které zase slouží jako účinné větrolamy. „Šangri-La“ všech wake středisek světa je s velkou pravděpodobností Camarines Sur Watersport Complex, v komunitě známý krátce jako CWC , v Naga City na Filipínách. Je to osobní top „pick“ i ze seznamu naší nejúspěšnější wakeskaterky – vícenásobné mistryně světa a kotníky Red Bull týmu Zuzky Vráblové , kterou můžete běžně potkat i na bratislavském Wakelake na Zlatých píscích, kam chodí trénovat. Apropo, čas si udělat terminologický řád i ve wakeovacím „hardwaru“.

Wake: board, surf, skate

Wakeovací desky mohou být různých tvarů, velikostí a tvrdostí podle zkušeností jezdce, jezdkyně či typu jízdy. V zásadě jsou však ve wake sportu tři hlavní kategorie desek. Wakeboard má pevné vázání, do kterého se stačí jen nazout. Wakesurf je v zásadě obdoba klasického surfu bez vázání. Je určen primárně pro jízdu na vlně za člunem, ale lidi na surfu vidět jezdit občas i na vlecích. Platí, že širší desky mají větší výtlak a při startu se, zejména začátečníkům, méně ponořují. „Grindové“ desky jsou vysloveně určeny na překážky. Mají zpevněnou konstrukci, efektivnější svod vody pro lepší hranění či do těla desky zapracované plováky. „fins“.

Wakeskate je menší prkno, které už podle názvu vychází ze skateboardu s přilnavým gripem, na kterém se jezdí naboso či v botách. Ti „vyskillovanější“ desku během jízdy „flipují“ v různých trikových variacích, jejichž názvy a žargon – jakož i při wakeboardingu či jiných „boardovacích“ sportech – vydají na samostatný slovník . Za člunem či vlekem se však dá alternativně táhnout i klečičky na tzv. kameny. kneeboardu, ale i vleže na bodyboardu. Wakeskatingu se věnuje i jeden ze dvou majitelů bratislavského Wakelake Samuel Pokorný . Ten se k wakeování dostal přes snowboarding. Spolu s kamarádem Richardem Kolozsim chodili pravidelně wakeovat na Zlaté Písky. Když se vyskytla příležitost, areál nakonec spolu i koupili. Samo, jako správný adrenalinový „freak“, se dnes kromě skydivingu s Rišem věnuje na Wakelake intenzivně také flyboardingu, který zde začali provozovat jako první na Slovensku. Jedná se o board poháněný vodními tryskami napojený na vodní skútr, na kterém se dá prakticky „létat“ nad vodou. Kdo má byť jen trochu smyslu pro rovnováhu, zvládne i tuto disciplínu poměrně intuitivně. Podobné je to ovšem i se samotným wakeboardingem.

Zajezdit si zvládne téměř každý

Navíc na bratislavském Wakelake platí pravidlo, že dokud se člověku nepodaří zajet na vleku celý okruh, za jízdu neplatí. Je to férový způsob, jak ke sportu dostat nové lidi a zároveň dát dostatečný prostor těm, kdo se chtějí naučit wakeovat. Následnou začátečnickou „svalovici“ je však třeba čekat na místech, kde jste ani netušili, že svaly vůbec máte. Na wakeboardu jezdí běžně i děti už v raném školním věku. Kdo nemá výbavu, půjčí si vše potřebné na místě.

"V budoucnu chceme vlek otočit a vedle něj dobudovat ještě jeden, který bude táhnout opačným směrem. Startovat se bude z mola z vody. Jeden vlek bude pro rekreační návštěvníky a druhý bude vyhrazen pro zkušené a profi jezdce."

Samuel Pokorný, spolumajitel Wakelake Zlaté Písky

Startovací rampa funguje podobně jako lyžařský vlek, kde se kotva uchytí lana a potáhne vás, až když jste připraveni na start. Vlékař i lidé z komunity vám rádi a ochotně vysvětlí základní principy. Poradí, jak držet kotvu s lanem při startu či jak ji k sobě přitáhnout, když si to vlek „šine“ s vámi do zatáčky. Ti, co mají už odjeté nebo se milují, mohou jezdit na dvou kotvách i paralelně vedle sebe v páru. Vedle začátečníků zde jezdí a trénují i ​​zkušení a profi wakeři či wakerky, kteří a které do profi soutěží často nastupují už ve věku 15 či 16 let. Vylepšovat své jezdecké schopnosti sem přijíždějí i kitesurfaři, jejichž hlavní regionální báze je však v Hamulákově. Areál už déle plánuje také výstavbu druhého reverzního vleku. Potřebná povolení již jsou vyřízena. Pravidelně přibývají i nové překážky.

Celkově Wakelake už dlouho není jen sportovním centrem pro pár nadšenců netradičních vodních sportů, ale spíše lifestyleovým areálem. Rozšířilo se molo, lounge prostor a tuto sezónu přibyla i nová zóna s barem, terasou a eco-friendly bezplastovou restaurací zaměřená na lehčí a zdravější stravu. Zanedlouho přibude i nová appka, přes kterou se bude dát objednat a zaplatit jídlo či drinky odkudkoli z rozsáhlého areálu s notifikací, kdy bude vše hotovo a připraveno. Příjemnou raritou je také pontonový stage, který plave na vodě. Ten bývá středobodem dění při pravidelných večerních eventech , na kterých běžně hrávají známá DJ-ská jména ze selekce Top100DJs . K wakeové subkultuře patří i osobitý styl oblékání, typické wakeové brandy a specifický, lehce a pozitivně punkový look.

Doma na Golden Sands

Středisko pravidelně hostuje i mezinárodní soutěže oficiálně zastřešené Mezinárodní federací vodního lyžování a wakeboardingu - IWWF . Příkladem je mezinárodní soutěž Golden Trophy patřící do série CWWC Tour hodnocená 600 body do světového rankingu. Soutěž má také juniorskou verzi Mini Golden Trophy. V komunitě přibývá i slovenských rozhodčích s mezinárodní licencí IWWF.

"Naše vlastní závody licencované mezinárodní federací mívají výbornou návštěvnost na úrovni mistrovství světa. Naší prioritou je závodníkům, ale i všem návštěvníkům poskytnout špičkový servis, výborné zázemí a příjemné zážitky."

Samuel Pokorný, spolumajitel Wakelake Zlaté Písky

Vrcholem sezóny je však vlastní série Golden Wake Tour , která se z původního mistrovství Slovenska postupně propracovala až na nejprestižnější regionální mezinárodní závod hodnocený 1800 body do světového rankingu. Účastní se jich pravidelně jezdkyně a jezdci ze světové špičky. Závod má zastávky ve čtyřech zemích - v českém Těrlicku a Brně, maďarském Győru a polském Margoninu, přičemž finále je vždy na závěr letní sezóny v Bratislavě. Letos – 15. až 16. září v kategoriích „open men“, „open women“, „juniors“ a „masters“. Na jedné z takových soutěží se zúčastnil i špičkový německý wakeboarder, dnes již legenda tohoto sportu Bernard Hinterberger , podle kterého je pojmenován i jeden z triků.

Dlouhá sezóna a fist bump

Berouce v úvahu, že mezi země se silnými wakeovými komunitami patří kromě USA či Izraele z Evropy zejména Belgie či Nizozemsko, což nejsou země s nejteplejším klimatem, nabízí se otázka, jak dlouhá je vlastně wakeová sezóna. V podstatě platí, že dokud nezamrzne jezero, jezdit v neoprenu není problém téměř celoročně. Na Wakelake není výjimkou ani sezóna do prosince či dokonce vánoční provoz pro ty skalní. Pokud se však chcete nadýchat atmosféry tohoto sportu s olympijskou ambicí, kde se všichni z komunity zdraví sympatickým a přátelským bouchnutím pěsti o pěst, resp. si rovnou vyzkoušet zajezdit na wakeboardu, ideální čas je přece jen v létě. Málokteré místo u vody dýchá „přímořskou“ atmosférou v době mezi Pohodou a Grapeem tak příjemně jako právě Wakelake na bratislavských Zlatých Píscích.

Dobře to vystihl chlapec, který – když jsme diskutovali se spolumajitelem Samem Pokorným na molu – přiběhl ke svému otci a hledě směrem na vodu, kde se jezdci před naším fotografem v doprovodu dronů lovících nejlepší budoucí super slow motion záběry předháněli, kdo udělá lepší trik?