Dlouhé hodiny tvrdého tréninku, strategie a týmová práce. Pokud by úvod do našeho tohoto měsíčního profilu končil těmito třemi pojmy, nikdo by zřejmě nepochyboval, že se nejedná o profesionálního sportovce. Vězte však, že v dnešní době to nejsou jen hokejisté, fotbalisté či jiní sportovci, kteří tvrdě makají, aby dosáhli vrcholu sportovní kariéry.
Vítejte ve světě elektronických sportů nebo e-sports, který díky slovenským hvězdám světového kalibru odkrývá své kouzlo iv našich končinách.
Image profesionálních hráčů počítačových her může v mnoha vzbuzovat různé předsudky. Děcka sedící v teplácích za počítačem zabíjeje svůj čas, je asi jeden z těch nejčastějších. O to větší překvapení na vás čeká, poznáte-li Ivana Lazarova, jednoho z průkopníků e-sports na Slovensku. Mladý člověk, ze kterého od první věty vyzařuje aura zkušenosti a sebevědomí v tom nejlepším slova smyslu. Ivan je naprostý protipól všech stereotypů, které jste o gamingu mohli kdy mít, a to nejen v oblékání.
Ivana můžete sledovat také na jeho sociálních sítích, kde ho často uvidíte iv našem oblečení:
Instagram nebo follow @tvdev1
Facebook
Dámy a pánové, pane Ivan „Dev1“ Lazarov ...
K počítačům jsem inklinoval už odmalička. Začalo to tím, že se starší bratr začal hrát počítačové hry.
„Přes něj jsem se „nacpal“ do party, která chodila hrát – tehdy ještě do počítačových heren – hru Counter-Strike. Byl jsem v tom lepší než ostatní a po čase jsem viděl, že to možná má i nějakou jinou budoucnost než jen bohapusté hraní.“
Je to právě Counter-Strike známý zejména dnešním časným třicátníkem, kterému se Ivan začal věnovat profesionálně. Není těžké si však představit, jak bylo nadšení rodičů, když jejich dítě neustále trávilo svůj volný čas u počítače.
Pochopení přišlo až po prvních výsledcích
Největší problém s rodiči je, že musí logicky přemýšlet do budoucnosti, což je nejlepší pro dítě. A protože jsem trávil velkou část dne za počítačem, tak máma byla proti tomu, protože to samozřejmě šlo na úkor jiných povinností.
"To však trvalo jen do momentu, kdy jsem začal přinášet výsledky z turnajů. Když začaly existovat turnaje a já jsem byl úspěšný, v tom momentě máma viděla, že je za tím něco víc. Pochopila, že to dává smysl a začala mě podporovat."
Bod zlomu v životě Ivana Lazarova nastal v jeho patnácti, když zformoval jeden z prvních profesionálních hráčských týmů na Slovensku. Najednou začaly porážet i přední české týmy a svět se před nimi začal otevírat.
První plody práce
"V momentě, kdy jsme začali porážet top československé týmy, jsme uviděli, že máme na to prorazit i do zahraničí. Našli jsme si první velké sponzory, kteří nám dali zázemí k tomu, abychom toho dosáhli. To nám umožnilo stát se profesionály. Dostali jsme plat, koupili jsme si hardware. pochopil, že už se nehraje jen tak a musí přinášet i výkony.“ Hledat sponzory pro nově vzniklý eSports tým se pro mnohé může zdát jako nadlidský úkol, Ivan však díky vytrvalosti narazil na lidi, kteří mu pomohli jeho kariéru nastartovat správným směrem.Když jsem začínal já, bylo to poměrně obtížné, ale dalo se to. Byla tam směs sponzorů, kteří nás podporovali, ale potřebovali vidět výsledky."Přestože Česko a Slovensko jsou velmi konzervativní trhy, naštěstí se i zde najdou firmy, které vidí potenciál v herní scéně. Jsou to samozřejmě logicky zejména IT firmy. Máme štěstí, že žijeme v období, ve kterém stále více a více značek vidí, jak velký zásah gaming má." Pro širokou veřejnost však stále pojem profesionálního hráče vzbuzuje řadu otazníků. Jak se vůbec někdo, kdo sedí za obrazovkou, dá srovnávat s atletem na hřišti? "Spousta lidí odsuzuje elektronický sport, protože se v něm neděje fyzická aktivita. Celý princip a logika však zůstávají. Například, při Counter-Strike je tým pěti lidí plus trenér, je tam analytik i psycholog. Při tréninku je filozofie stejná jako při jakémkoli jiném kolektivním sportu. tam velmi mnoho aspektů, stejných jako v běžném sportu.“
Když chcete být nejlepší, nemáte na výběr
"Navíc člověk se tomu musí věnovat naplno. Pokud chce být člověk nejlepší v čemkoli, musí se tomu umět obětovat. Je to něco, čemu musíte věnovat veškerý čas. Když jsem aktivně trénoval, strávil jsem tím často celé dny a noci. Být dobrý vyžaduje totéž, jako v každém jiném sportu, nevěnovat se ničemu jinému".
Paralelu s „běžným“ sportem lze nalézt i při výchově mladých talentů. Přesně jako top fotbaloví hráči, i pro gameři tráví celé dětství od rána do večera jen tréninkem a dřinou, říká Ivan.
Je to disciplína, není to žádná legrace. Měl jsem období, kdy jsem měl chuť vytrhnout kabel ze zdi."Když sedíte za monitorem dvanáct hodin, je to úplně jiné, než když za ním jste jen hodinku-dvě a pak odpočíváte. Když chcete být nejlepší, nemáte však na výběr." "Právě hraní mě naučilo disciplíně. Když se teenager věnuje profi gamingu a chce být jedním z nejlepších, dá mu to návyky, které jsou pro něj pak velkou devizou do dospělého života. Získal jsem nejen zkušenosti, ale i know-how, které mi umožní založit vlastní herní značku, kde se snažím využít vlastní. organizačně-byznysové úrovni.” Doplňuje Ivan, který již zavěsil svou kariéru profesionálního hráče na hřebík, aby využil svého talentu na nové projekty.
To kde jsem dnes, za to vděčím hernímu průmyslu. Když se podívám na IT prostředí na Slovensku, tak v každé firmě se najdou lidé, které znám z herního prostředí.
"Dalo mi to obrovskou síť kontaktů. Věnuji se organizování a komentování Counter-Strike turnajů. Podporuji a sponzoruji různé týmy a snažím se jim svými zkušenostmi pomoci."
Vrací se však ještě někdy za monitor počítače, aby si opět zahrál, i když jen tak pro zábavu?
\"Doma si stále rád zahraju. Ten kdo hrál hry v dětství, bude je hrát stále \" , konstatuje Dev1 na závěr s úsměvem.
