Lucia Šicková je spoluzakladatelkou herního studia Pixel Federation, kde v současnosti působí na pozici Chief Learning Officer. Zároveň stojí v čele iniciativy za lepší vzdělávání Edufactory. Ve světě úspěšných firem s globálním dosahem se běžně setkáváte s lidmi, kteří věnují sto procent svého času práci. Pokud se však takový člověk stíhá naplno věnovat několika charitativním projektům a zároveň rodině, nezbývá nic jiného než říci „klobouk dolů”.
Sídlo Pixel Federation jsme navštívili jedno úterní ráno a už na první pohled je jasné, že jsme vstoupili do moderní tech firmy. Díky vzdušnému prostoru a množství příjemných oddechových zón jsou kanceláře místem, kde by chtěl pracovat každý.
Jak se čas našeho velmi příjemného rozhovoru krátí, nezbývá nám nic jiného než se zeptat na vaše plány do budoucna?
\"Naším cílem je posunout produkty a firmu na novou úroveň. Rozhlížíme se po seniornějších talentech doma iv zahraničí, abychom si výzvy nastavili trochu výše. Co se týče Edufactory , nejvíce energie momentálně věnuji Butterfly Effect -ua byli bychom rádi, kdyby změnil přemýšlení o digitálním vzdělávání. Je to vzdělávací platforma lidmi. Na pracovním trhu totiž potřebujeme lidi s technickými dovednostmi, ale i byznys duchem, kteří jsou schopni mezi sebou spolupracovat. čeká zítra (smích).”
Příležitost vyzpovídat lidi, kteří stojí za úspěchem světových rozměrů nepřichází každý den. Když si na nás ve svém nabitém kalendáři našla čas spoluzakladatelka známého herního studia Pixel Federation Lucia Šicková , neuměli jsme se dočkat. Promluvili jsme si nejen o byznysu či volném čase, ale věnovali jsme se i tématu vzdělávání, které je Lucii – jako Chief Learning Officerovi – v současnosti nejbližší. Jaký je její recept na úspěch?
Všechno je to o tom, mít v týmu ty správné lidi a spoustu energie.Když se na vaše začátky díváte zpětně, udělali byste něco jinak? "Zda bych to udělala jinak, je těžké vyhodnotit. Pokud bychom si i teď řekli, že jsme něco udělali špatně, tak to neznamená, že opačný postup by dopadl dobře. Určitě bylo pár věcí, které jsme udělali správně jako, například, vyrovnání individuálních dovedností. Díky tomu jsme uměli pokrýt hned od začátku mnoho oblastí od designu přes programování. něčem jiném a díky tomu jsme věděli projekt tlačit z více stran. Všechno je to o tom, mít v týmu ty správné lidi a hodně energie říkají, že jsem věčný nadšenec a když se pro něco nadchnu, nepustím to z rukou.“
Snažíme se proto změnit u lidí pohled na možnosti, které mají. Naším pracovním heslem je svoboda a zodpovědnost.Na dveřích máte napsanou pozici Chief Learning Officer, co si pod tím můžeme představit? "Péče o lidi a jejich vzdělávání. Toto téma je pro mě nosné a v rámci firmy se ho snažíme přetavit do různých procesů. Vybudovali jsme vnitřní akademii, nastavili jsme systém kariérního růstu přes vzdělávání a celkově se snažíme měnit mindset našich lidí. Z našeho vzdělávacího systému vycházíme, ztrácíme, ztrácíme kategorizací a standardizací, kterou nás tento systém „sešrotuje“. Snažíme se proto změnit u lidí pohled na možnosti, které mají. Naším pracovním heslem je svoboda a zodpovědnost. Dáváme spoustu prostoru různým akcím a aktivitám a čekáme, že se k nim lidé postaví zodpovědně a energie se bude vracet i naším směrem. Tomuto tématu se věnuji i mimo firmu prostřednictvím CSR (pozn.: Corporate Social Responsibility) aktivit. Samozřejmě, že je za tím skrytý i byznys záměr, jelikož jsme jediné herní studio v okolí. Potenciál talentu je ale omezený, protože selhává vzdělávací systém, a to nejen u nás. Po celém světě je postaven na zastaralých modelech, které jsou v současnosti nefunkční. I proto podporujeme malé paralelní systémy, které testují nové možnosti. Pokud se osvědčí, mohou se postupně stát součástí vzdělávacího systému. Zároveň se snažíme podporovat různé školy a aktivity, které jsme vytvořili spolu se Sygicem, HubHub -em a organizací Leaf .“
Učitel by měl být studentovi mentorem a ne vševědoucí autoritou, protože tou už je dnes málokdo.Jaké největší problémy vidíte v současném školství a jeho přípravě lidí do reálného moderního světa? "Systém je učí znalosti a přitom by je měl učit to, jak s vědomostmi nakládat. Měl by je učit, že znalosti jsou dostupné z různých zdrojů a že je třeba si důvěryhodnost těchto zdrojů i ověřovat. Jen tak dokážou získané informace aplikovat do reálné praxe. Učitel by měl být studentovi mentorem a ne to všekdo. stane, tak nepůsobí ve vzdělávacím systému. Učitel by měl měnit primární nastavení, aby pro studenty bylo učení radostí a dokázali se adaptovat. To jsou dovednosti, které my jako zaměstnavatel považujeme za velmi důležité a při rychlosti jakou se svět mění i za naprosto nezbytné.“
Herní průmysl je podobně komplikovaný jako ten filmový.Setkáváte se s problémem při náboru lidí? \"Začala bych s měkkými dovednostmi. Velmi málo lidí, kteří k nám přicházejí znají sami sebe. Nemají jasnou představu o tom, v čem jsou dobří a v čem zase selhávají. Nazvěme to sebehodnocení. Druhá věc je týmová práce. Jen málo lidí má zkušenost s tím, že odlišnost názorů není i názorný není. s jinými oblastmi. Dalším tématem je manažování konfliktů, komunikace či dávání zpětné vazby – to vše jsou dovednosti, které chybí. Na školách existuje pár předmětů, které se tomuto tématu částečně věnují, ale samostatný obor herního vývoje neexistuje. Přicházejí k nám studenti, kteří umí něco naprogramovat, ale nerozumí ostatním „craftům“. Herní průmysl je podobně komplikovaný jako ten filmový. Skládá se nejen z IT odvětví, ale také z umělců, game designérů, což jsou vlastně systémoví architekti. Tyto funkce si musí navzájem rozumět iv širším měřítku. Není to jen o chápání jednotlivých funkcí, ale také to, že porozumíte produktu jako takovému. Přichází k nám mnoho mladých lidí po škole a my je musíme všechno toto učit od základů.“
Udělala bych z učitelů mentorů, kteří studentům otevírají oči, namísto přísného sledování, známkování a rozdávání penalizací.Pokud byste mohli mávnutím kouzelného proutku změnit školství, co byste udělali jako první? \"Musíme si jako země říci, že vzdělání je pro nás prioritou. Pokud nám všichni lidé budou odcházet do zahraničí, nebudeme jako země umět naplnit náš potenciál. Já jsem pozitivista, věřím, že se ta změna dá provést, jen na to třeba správné lidi. Možná právě někdo, kdo projde našimi aktivitami bude právě ten, kdo tu změnu dotáhne do konce. budoucí generace je enormní. Formují jejich osobnosti a často si to vůbec neuvědomují. Oni je připravují na život. Jen tak dokážete zjistit, čím může být konkrétní člověk pro pracovní trh přínosem. Udělala bych z učitelů mentorů, kteří studentům otevírají oči, místo přísného sledování, známkování a rozdávání penalizací.“
Využívejte všech příležitostí, které se vám naskytnou mimo školu a dnes jich opravdu není málo.A co byste poradili právě těm mladým, kteří chtějí vámi zmíněné dovednosti nabrat? "Využívejte všech příležitostí, které se vám naskytnou mimo školu a dnes jich opravdu není málo. Při náboru nás zajímá právě to, co daný člověk zkoušel udělat právě nad rámec školy. Jak se pokoušel aplikovat své znalosti. Díváme se na jeho portfolio, ne na dosažený titul."
Nejdůležitější je angažovanost rodiče, který musí vědět, co jeho dítě zajímá a jaké problémy řeší.Když vzpomínáte malé děti, jak si myslíte, že by měl vypadat přístup dětí k technologiím? Mají mít k nim přístup už od malička?
\"Jednoduchý způsob řešení tohoto problému neexistuje. Každé dítě je jiné, stejně jako jeho rodič. Právě on musí vyhodnotit všechny možnosti. Osobně nejsem zastáncem úplného zákazu. Doma máme nastavený tzv. digitální čas, který flexibilně upravujeme podle toho jak jsou děti unavené a jak stíhají věci do školy. čím větší je vědomostní propast mezi rodičem a dítětem, tím menší je vzájemné porozumění. Snažím se děti vést ke zdravému vztahu k technologiím.
