Luxus, originalita, pohodlnost, doživotní záruka a tím pádem praktická nezničitelnost. Tímto setem superlativů lze bez jakéhokoli nadsázky označit ruční výroba bot. Je dnes již stejně vzácná jako výjimečná. Do centra hlavního města, konkrétně na známou Grösslingovu ulici v bratislavském Starém Městě, toto klasické prešporské řemeslo se silnou rakousko-uherskou tradicí vrátil Marek Pažitný. Dnes už špičkový mistr obuvník nabízí ručně šité obuvnické doslova umělecká díla a další kožené doplňky nejen pro pány, ale i pro dámy. Vyberou si milovníci klasických dekádami či staletími ověřených modelů, ale také moderního designu.
Československo, jehož bylo Slovensko součástí a jehož 100. výročí vzniku si zanedlouho - 28. října - připomeneme, mělo bohatou obuvnickou tradici. Dávno předtím, než se Slovensko stalo zemí s nejvyšším počtem vyrobených automobilů na obyvatele, bývalo Československo zejména v období první republiky (1918 – 1938) tradičním výrobcem obuvi.
Sympatickému Marekovi jsme na téma ručně šité obuvi na míru položili i několik otázek.
Co si myslíte o kvalitě značkových bot, například i těch od Bati?
Ručně šitá obuv a strojově vyráběné boty jsou dvě různé kategorie. Hovoříme-li o skutečné kvalitě, zákonitě se musíme pohybovat v kategorii ručně šité obuvi.
Je cena bot přímo úměrná jejich kvalitě a pohodlí?
Myslím, že ano. Kromě kvality a pohodlí není třeba zapomínat, že ruční práce je spousta drobných úkonů, jejichž výsledek ohodnotí jen dobrý pozorovatel - skutečný znalec bot.
Odkud kupujete materiál na vaše výrobky a se kterým máte největší problém?
Pracuji výlučně s kůžemi z Francie a Itálie. Objednávám jen od ověřených dodavatelů, kteří ručí za prvotřídní kvalitu. Snad největším problémem je pro mě sehnat kůži zpracovanou bez použití chromu, kterou vyžadují zákazníci alergičtí na tento prvek.
Baťa a počátky průmyslové výroby obuvi
Kdo by neznal Bati? Moderní strojní výrobu obuvi zavedl právě on. Trojice sourozenců založila ve Zlíně v roce 1984 firmu s původním názvem A. & T. Baťa. Zanedlouho se však řízení společnosti začal věnovat jen Tomáš Baťa. Jeho bratr Antonín odchází na válku a sestra Anna se vydává a odchází z firmy. Díky flexibilitě se firma rychle rozrůstá a již v roce 1917 vyrábí 2 miliony párů obuvi za rok. V roce 1927 se produkce díky pásové výrobě zvýší až na 15 milionů párů. Tak jako byl Ford průkopníkem v automobilovém průmyslu, byl Baťa velkým inovátorem v obuvnictví. Roční spotřeba obuvi na Slovensku je dnes přibližně na úrovni 50 milionů párů bot. Drtivou většinu z nich vyrábějí stroje. Doba a primární způsob výroby obuvi se sice už dávno změnily, tradice ručně šitých bot se však z našeho regionu nikdy úplně nevytratila. Dnes se však zaměřuje zejména na výrobu špičkové kvalitní obuvi.
Hovoříme-li o skutečné kvalitě, zákonitě se musíme pohybovat v kategorii ručně šité obuvi. Marek Pažitný , špičkový obuvník
Cesta mistra obuvníka
Obuvnickému kumštu se Marek Pažitný naučil sám od vídeňských mistrů. Než se však dostal na dnešní špičkovou úroveň, ušel velmi dlouhou cestu. Marek se totiž původně vyučil truhlářem, ale osud to nakonec zařídil jinak a přivál ho k opravě obuvi. Po několika letech, které strávil v opravně obuvi, se rozhodl zkusit vlastní štěstí ve Vídni.
Tehdy však ještě nevěděl, že vysokému obuvnictví se zde věnují jen rodinné dílny, které si k sobě nepustí nikoho a už vůbec ne privandroválce, který ani pořádně neovládá jejich jazyk. Po řadě neúspěšných pokusů ho nakonec vzal do učení mistr Andreas Loibl. Až tam Marek, který musel začít úplně od piky, jak se říká, zjistil, jak je to těžká práce a kolik času a úsilí vyžaduje.
Zatímco moje obuvnické řemeslo vyhlédlo do dnešní podoby a odvážil jsem se přijít nabízet luxusní obuv do centra Bratislavy, uplynulo více než deset let. Pokud bych spěchal za vidinou zisku a udělal bych to dříve, pohořel bych jako více přede mnou. Špičkové řemeslo chce trpělivost.
Desítky hodin práce, stovky úkonů a tisíce stehů
Kdo si u Marka objedná boty, možná ani neví, že na nich Marek udělal až 290 pracovních úkonů, utáhl 2600 stehů a strávil nad nimi celkem i více než 70 hodin. Průměrný počet zkoušek, který se zákazníkem absolvuje, než boty perfektně sednou, jsou většinou tři.
Ruční šití bot vyžaduje talent, sílu a preciznost
Hlavní rozdíl mezi obyčejnými a dobrými ručně šitými botami je v používání dřevěného kopyta z bukového dřeva. To se vyrábí podle odebraných mír zákazníkových nohou v ponožce. Dobrý švec většinou nevyrobí konečný pár bot hned. Pokud něco jemně nesedí, zákazník musí zkušební pár trochu vychodit, aby mohl obuvník zjistit, jak reaguje jeho výrobek na styl chůze a pohyby chodidla.
Léto skončilo a přichází počasí, které moc nepřeje přírodním materiálům. Jak pečovat o kožené boty na podzim?
O kvalitní boty je třeba přiměřeně pečovat v každém ročním období a za každého počasí. Platí všeobecně známý postup, že jako první je třeba vlhkým hadříkem odstranit nečistoty, následně nakrémovat kvalitním krémem na kůži a ve finále vyleštit jemným kartáčem. V sychravém podzimním počasí se může stát, že vám boty zmoknou. Pokud v takovém případě vložíte do bot papír vytáhne ven nechtěnou vlhkost a zabrání jejich zdeformování.
Pažitný je dnes již renomovaná značka i mimo Slovensko
Dnes se už Marek velmi dobře zná i se všemi vídeňskými mistry. Ano, s těmi, kteří ho před lety odmítli vzít do učení. Dnes ho berou jako rovnocenného partnera a konkurenta. Setkávají se na výstavách či při nakupování materiálu. Jeho ručně šité boty jsou unikátní nejen v českém, ale iv evropském měřítku.
