Dnes bych se chtěl zamyslet nad hodnotou věcí. Nečekej však žádný filozofický elaborát o marnivosti módy. Tam ani nemířím. Spíše se podíváme na to, co za své peníze dostaneš, když si pořídíš drahý kus oblečení.
Již od 90. let se v pravidelných intervalech vracejí trendy velkých značkových nápisů. Obyčejná mikina ušitá v Asii nebo ve východní Evropě má najednou hodnotu několika stovek. Samozřejmě všichni chápeme, že tato cena zahrnuje především prestiž značky a veškeré náklady na obchod, marketing či PR.
Chápu i to, že je-li člověk lóvatý, koupí si i designérský kus. Klidně takový, co bude zajímavý jen jednu sezónu. Chvíli má dobrý pocit, ukáže, že na to má a je za pána. Nechápu však to, pokud jsi obyčejný muž, řekněme někdo jako já, nebo obyčejná žena koupí základní kusy oblečení s minimální skutečnou hodnotou za velké peníze. A to jen kvůli tomu, že je na nich naprintováno nějaké logo.
Tím nechci říci, že já sám vůbec nepodléhám fenoménu značek. Také si rád čas od času koupím na mé poměry drahou věc od nějakého prestižního zahraničního brandu.
Také jsem nikdy nic kašmírového neměl, protože jsem tento materiál pokládal za úplně jinou cenovou kategorii v porovnání s klasickou vlnou. Což je, ale není to až takový extrém, jak jsem si myslel.
Nejvíce přitom hejtuji právě zmiňované mikiny nebo trička s nápisem přes půl těla. Vždy, když někoho v takovém oblečení vidím, mám pocit, že tam má napsáno „právě jsem minul půl výplaty za tričko“. Podle mě to v pořádku není. Pokud tedy nejsi raper a ukazovat „lóvě“ není součástí tvého byznys plánu.
Móda a styl jsou sice io tom, jak se v nějakém oblečení cítíš nebo jak se cítíš, když tě vnímají jiní. Myslím si však, že obětovat fakt výraznou část svého výdělku pouze tomuto pocitu, navíc s rizikem, že za pár dní nebo týdnů pomine, je, slušně řečeno, nerozumné.
Snažím se však vždy zjistit, zda má daný kus oblečení i nějakou sofistikovanější hodnotu.Všímám si materiálu. Zkoumám kvalitu. Snažím se odhadnout nadčasovost. Znamená to, že přemýšlím, jestli danou věc budu alespoň pár let nosit, jestli se hned nerozpadne nebo nebude po čase už totálně out. V poslední době si však navíc začínám všímat i toho, kde bylo oblečení vyrobeno. To se zjevně netýká jen mě. Tento trend jsem si všiml iu většiny zorientovaných lidí. Stále více influencerů, blogerů či youtuberů propaguje slovenský design. Ten se zatím většinou vyrábí opravdu na Slovensku.
Začal jsem si všímat kde, ale iz čeho jsou vyrobeny produkty našich tradičních i novějších slovenských či českých výrobců.
Proto mě fakt potěšilo, když jsem u Alaina Delona našel tento fajnový kašmírový kabát. Není to sice cena generické módy od velkovýrobců, nebude vás ovšem stát ani majlant. Navíc, hned jsem si také uvědomil, co za své peníze dostávám. V první řadě je to kvalitní materiál. Tam není o čem.
Kašmír se svojí jemnou a hebkou strukturou je to nejlepší, co můžeš mít. Upřímně řečeno, nečekal bych, že s tímto materiálem přijde u nás právě tato značka, za což jí dávám velký respekt a chválím ji. Prostě vědí jak na kabáty .
Nejdůležitější je pro mě trvanlivost a nadčasovost, která spočívá právě v elegantním klasickém střihu.Nepočítám samozřejmě, že ho budeš nosit každý den, ale když si ho během sezóny oblékneš dvakrát za týden, bude to tak akorát a vydrží ti několik let. A v neposlední řadě, je ušit na Slovensku. Takže můžeš mít bez pochyb dobrý pocit, že ho šila nějaká šikovná slovenská švadlena, která má normální pracovní podmínky a svou práci má včas a adekvátně zaplacenou. V práci si dá sem tam kávičku ao 16:30 padá domů za rodinou. Nešijí ho náctileté děti někde v Asii, které zneužívají k prakticky otrocké práci ve všelijakých sweatshopech, kde jim vzhledem ke katastrofální hygieně či pofidérní statice jde často doslova o život. Svou honbou za levnou a netrvalou módou jsme za ně také zčásti zodpovědní.
Dražší, ale kvalitní a nadčasové věci nejvíce vyniknou, když je zkombinuješ s naprosto jednoduchým outfitem.Nejprve jsem chtěl na fotografii zkombinovat kabát s oblekem, ale pak jsem si řekl proč vlastně? Takovou klasickou věc jako kabát lze totiž nosit i ležérněji a méně usazeně. I muž, který se teprve blíží střednímu věku, v něm může vypadat v pohodě. Stačí džíny, rolák a bagandže. Není tedy důležité, od kterého výrobce kabát je. Jde spíše o to, co můžeš za cenu jedné jednosezónní mikiny s vyhajpovaným marketingem dostat. Pokud chceš za svá těžce vydělaná éčka něco reálného a hmatatelného, vždy přemýšlej komplexně.
Sleduj kvalitu, vypracování a materiál, prostě dobré řemeslo a ve vyšším levelu také například i původ a podmínky, za jakých se oblečení vyrábí.
