Čaj je jeden z nejvíce konzumovaných nápojů na světě a lidstvo si jej vychutnává už tisíciletí. Pro mnohé je čaj, podobně jako káva, součástí každého dne.
Podobně jako káva, i čaj zažívá svoji třetí vlnu. Slovensko a Česko v jeho konzumaci vynikají a tolik čajoven, co se nachází v Praze, nenajdete téměř v žádném jiném evropském městě. Čajovňový boom byl nejvýraznější hlavně na přelomu tisíciletí a lidi lákal do příjemných prostor zejména nádech orientu a klidné atmosféry. Módní vlna však časem opadla. Mnoho čajoven se postupně zbavuje nánosu esoteriky a mnohem více se zaměřují na kvalitu samotného produktu a služeb.
Jako příklad uvádíme některé archivní čaje, ve kterých často nacházíme dřevité tóny, chutě přezrálého ovoce a někdy i zajímavou uzenost nebo rašelinovost, velmi dobře známou pro milovníka skotské whisky z ostrovů. Pro nezkušeného člověka může velké množství různých druhů čaje a také asijské názvy působit odstrašujícím způsobem. Třeba proto obsluhu seznámit s chuťovou preferencí například u vína a analogicky se takto propracovat k čaji, který uspokojí naše chutě. Pro milovníka kvalitní gastronomie je většinou těsta k čaji velmi jednoduchá. Protože ať už pijeme víno, čaj nebo kávu, postupně si budujeme a zlepšujeme naši paletu chutí, které umíme rozeznávat, a zvyšujeme si tak náš požitek v kterékoli gastronomické oblasti.
Z bratislavské čajovnové scény nelze nezmínit Čajovna Zámecká, Literární čajovna, Čajovna v Podzemí nebo Čajový Dům. Každá z nich má jinou atmosféru, ale jedno mají společné, a to zajímavé a často raritní čaje z celého světa.
V oblasti gastronomie je vždy co nového objevovat a rozšiřovat své znalosti. Dnes je již téměř standardem, že moderní gentleman ovládá základní znalosti o víně a kávě. Čaj se však dostává stále více do gastronomického povědomí as krátkým návodem, jak se v jeho světě neztratit přijedeme příště.
Do západní Evropy se čaj komerčně dostal díky Východoindické obchodní společnosti, stal se mimořádně módní záležitostí a později i nedílnou součástí britské kultury. Kromě požitků měl tento horký nápoj i mimořádné dopady na politickou situaci. V roce 1773 nový britský zákon o importu čaje vyústil v takzvaný Bostonský čajový večírek, výrazně podpořil protibritské nálady v koloniích a jak už víme, vyústil v osamostatnění Spojených států amerických od Britského impéria.
Čaj byl dlouhá léta spojován s esoterikou, duchovním a v neposlední řadě byl prezentován i jako zázračný nápoj na hubnutí. Nesmíme však zapomínat, že jde hlavně o potravinu, a tak jako u vína nebo kávy by měl být na prvním místě hlavně senzorický zážitek. Milovníka vína nebo whisky čaj překvapí zajímavými chutěmi, které mu mohou být na základě senzorické paměti známy, ale ve zcela jiných kombinacích a rozměrech.
Čajovna je výborné místo pro odpočinek, práci nebo pracovní setkání díky klidnému prostředí. Ve většině lepších čajoven dostane host na výběr – zda si přeje čaj již připravený, nebo si jej bude připravovat sám na více nálevů. Doporučujeme hlavně druhou možnost, protože každý nálev má jemně jinou chuť ai samotný rituál přípravy čaje je oddechovou činností. Člověk i nejednou zapomene, že se nachází v centru města.
Historický nápoj se postupně začíná dostávat i do vyšší gastronomie a několik restaurací experimentuje s párováním jídla a čaje. V Bratislavě jde v této oblasti příkladem restaurace FOUZOO, kde sommeliér Tomáš Šajgal kromě tradičního párování s vínem nabízí také párování jídel s čajem. V Praze, mimo jiné, kvalitní čaj nabízí například restaurace Eska.
